Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU

Vztahy mezi Ottawou a Washingtonem se během posledních osmnácti měsíců výrazně zhoršily kvůli americkým clům a obchodním tlakům. Kanadský premiér označil současnou situaci ve světě za rozdělenou a nebezpečnou, přičemž ekonomická integrace se podle něj stává zbraní. Kanada si tento posun uvědomila dříve než ostatní státy a rozhodla se posílit vlastní soběstačnost i zahraniční partnerství. Zástupci kanadské vlády věří, že globálnější přístup přiláká do země stovky miliard dolarů nových investic.

Součástí nové strategie je zásadní utužení hospodářských a politických vazeb na evropský blok. Kanada je v současnosti jediným neevropským členem evropské iniciativy v oblasti obranných nákupů. Jednání mezi oběma stranami jsou sice v počáteční fázi, diskutuje se však i o možnostech bezvízového cestování a práce. Carney se tento týden zúčastní plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku jako čestný host.

Během návštěvy Štrasburku se kanadský premiér zúčastní výročního projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie. Šéfka Komise kvůli jeho přítomnosti narychlo změnila své plány, aby mohla s Carneym jednat přímo na místě. Evropští představitelé usilují o co nejužší přimknutí Kanady k Unii, aniž by však šlo o plnohodnotné či asociované členství. Brusel si totiž hodlá pevně uchovat nedotknutelnost čtyř základních svobod svého vnitřního trhu.

Unie se chce v první fázi soustředit na prohloubení spolupráce v oblastech klíčových surovin, energetiky a společné obrany. Předseda delegace Evropského parlamentu pro Kanadu Javier Moreno Sánchez zdůraznil potřebu konkrétních kroků v oblasti mobility odborníků i výměny studentů. Obchodní výměna zboží a služeb mezi oběma partnery dosáhla v roce 2025 hodnoty 130 miliard eur, což představuje výrazný nárůst od podpisu dohod. Tento objem je však stále výrazně nižší než obchod se Spojenými státy, který dosahuje 880 miliard dolarů.

Plnému využití ekonomického potenciálu mezi Kanadou a Evropskou unií stále brání chybějící ratifikace komplexní hospodářské a obchodní dohody CETA. Deset členských států Unie, mezi které patří například Francie, Itálie a Polsko, tuto smlouvu dosud plně neschválilo. Francouzská poslankyně Valérie Hayerová vyzvala politické lídry ve své zemi k odpovědnosti a k dokončení ratifikačního procesu. Pokrok v této věci však zůstává nejistý vzhledem k nadcházejícím volbám v několika evropských zemích.

I přes snahu o diverzifikaci obchodu si kanadské vedení uvědomuje geografickou realitu a význam amerického trhu. Carney připustil, že Spojené státy zůstanou i nadále největším obchodním partnerem Kanady. Přátelské vztahy však podle něj fungují pouze tehdy, pokud spolu obě země jednají jako rovnocenní partneři respektující vzájemnou suverenitu. Reagoval tím i na nedávná prohlášení Donalda Trumpa, který hrozil kanadské ekonomice a spekuloval o rozšíření vlivu USA.

Kanadská vláda zároveň oznámila sérii opatření na podporu domácí ekonomiky a přilákání zahraničního kapitálu. Federální kabinet počítá s vyrovnáním provozního rozpočtu o rok dříve, než bylo původně plánováno. Součástí nových stimulů jsou daňové úlevy pro firmy investující do nových aktiv i otevření čtyř hlavních kanadských letišť zahraničním investorům. Kabinet rovněž informoval o nových domácích investicích v hodnotě téměř 500 miliard kanadských dolarů.

Soustředění vlády na lákání zahraničních investorů vyvolalo v Kanadě i vlnu kritiky a veřejné protesty. Tisíce lidí se shromáždily v centru Toronta, aby vyjádřily nesouhlas s využitím veřejných prostředků na snižování rizik soukromých investic. Místní aktivisté a zástupci původních obyvatel upozorňují, že vláda upřednostňuje zahraniční kapitál před zájmy vlastních občanů. Carney však zdůraznil, že Kanada má světu co nabídnout a klíčové je především to, co udělá pro svůj vlastní rozvoj.