Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu

Podle obžaloby verbovala tato skupina spolupracovníky k útokům na civilní i vojenskou infrastrukturu v evropských zemích, které podporují Ukrajinu nebo jsou za její spojence považovány. Zverbovaní jedinci měli na pokyn z Moskvy provádět sledování zadaných cílů a organizovat násilné akce.

Vyšetřovatelé podle webu Politico zdůrazňují, že celá síť působila globálně a plnila příkazy pocházející přímo z Kremlu. Americký bezpečnostní představitel John Eisenberg v této souvislosti uvedl, že obvinění působili jako součást globální sítě určené k likvidaci odpůrců, která zasáhla i na území Spojených států.

Mezi zdokumentovanými případy figuruje nabídka čtyřiceti tisíc dolarů zprostředkovateli ve Spojených státech za sledování a odstranění významného ruského disidenta. Náboráři s tímto člověkem přímo řešili možnosti, jak cíl likvidovat nebo k provedení vraždy najmout dalšího vykonavatele.

V jiném případě nabídl údajný důstojník ruské rozvědky odměnu dvacet pět tisíc dolarů za vraždu disidenta žijícího v Litvě. Stejný důstojník následně navrhoval provádění útoků na skladiště či elektrické rozvodny ve všech zemích, které pomáhají Ukrajině.

Vyšetřování ukázalo, že tato síť koordinovala své operace také v Praze a na území Litvy. Tyto aktivity byly součástí širšího vzorce tajných operací zaměřených proti státům podporujícím ukrajinskou obranu. Evropské vlády dlouhodobě obviňují Moskvu z vedení hybridní války, jejímž cílem je destabilizovat celý kontinent.

Zveřejnění žaloby přichází v době, kdy evropské metropole čelí řadě dalších incidentů spojených s ruskými operacemi. Německo nedávno otevřeně připsalo Moskvě odpovědnost za srpnový útok bezpilotního letounu naloženého výbušninami na letišti v Lipsku.

Němečtí vyšetřovatelé v této věci identifikovali jako podezřelé občana Běloruska a ruského státního příslušníka s vazbami na ruskou vojenskou rozvědku. Stíhačky Severoatlantické aliance navíc musely zasahovat proti dronu, který narušil litevský vzdušný prostor.

Napětí v regionu dále zvýšil incident, při kterém ruská fregata zahájila palbu na dánský vojenský vrtulník. Evropští představitelé považují tyto kroky za součást koordinované kampaně namířené proti klíčové infrastruktuře a bezpečnostním aliancím. Ruské ministerstvo zahraničí ani ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o vyjádření k americké žalobě nereagovaly.