Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou

Návrh na udělení určité formy přidruženého členství Kanadě ze strany Evropské unie vyvolal hrozbu novými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump prohlásil, že Spojené státy by mohly uvalit těžká cla na Evropskou unii, pokud nový plán na sblížení s Kanadou vyhodnotí jako nepřátelský akt. Kanada čelí obchodnímu napětí se svým největším obchodním partnerem, což výrazně urychlilo její snahy o navázání těsnějších vztahů s evropským blokem.

Trump podle CNN opakovaně vyzýval k tomu, aby se Kanada stala padesátým prvním státem USA, což kanadský premiér Mark Carney jednoznačně odmítl. Carney byl osobním hostem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové během jejího projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku. Šéfka Komise zdůraznila potřebu naléhavě přehodnotit partnerství a budovat globální koalice pro zvýšení odolnosti a ochranu demokracie. Podle jejích slov je cílem posunout vztahy s Kanadou na nejvyšší možnou úroveň.

Kanadský premiér Carney usiluje o vytvoření unikátní aliance s Evropskou unií s cílem posílit hospodářskou stabilitu své země. Již dříve na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zdůraznil, že středně velké mocnosti musejí v době rozpadu dosavadního světového řádu postupovat společně. Von der Leyenová ujistila, že plánované spojenectví není namířeno proti žádné třetí zemi, ale slouží ke společnému posílení. Obě strany se v uplynulém roce potýkaly s dopady amerických cel.

Ačkoliv Kanada sdílí s Evropou hluboké kulturní, historické i politické vazby, plnohodnotné členství v Unii je z geografických důvodů vyloučené. Vstup do bloku vyžaduje geografickou příslušnost k Evropě a absolvování přísného přístupového procesu, který musí jednomyslně schválit všech dvacet sedm členských států. Analytička Tinatin Akhvledianiová navíc upozornila, že oficiální status přidruženého člena v unijním právu neexistuje, i když Evropská unie využívá dohody o přidružení například s Ukrajinou či Moldavskem.

Možné formy užší spolupráce mezi Evropskou unií a Kanadou zahrnují řadu strategických hospodářských a technologických projektů. Podle dostupných informací představitelé obou stran jednají o odstraňování obchodních bariér, pokládce podmořských kabelů nebo přesměrování ropovodů a plynovodů, které by Evropě zajistily přístup ke kanadskému plynu. Mezi další iniciativy patří budování infrastruktury pro umělou inteligenci a případné udělení práva pro Kanaďany žít a pracovat v Evropě bez vízové povinnosti.

Spolupráce má zahrnovat také oblast inteligentní výroby, obrany, kybernetické bezpečnosti nebo těžby kritických surovin a výroby baterií. Obchodní výměna mezi oběma partnery trvale roste od roku 2017, kdy vstoupila v platnost většina Komplexní hospodářské a obchodní dohody, kterou však dosud neratifikovalo deset členských zemí Unie. Oboustranný obchod se zbožím a službami dosáhl v loňském roce hodnoty 130,8 miliardy eur, což představuje nárůst o více než osmdesát procent za poslední desetiletí.

Mark Carney, který v minulosti působil jako guvernér britské centrální banky, si udržuje silné vazby na evropské lídry od svého nástupu do funkce premiéra v březnu 2025. Někteří evropští představitelé již dříve veřejně podpořili myšlenku užší integrace Kanady do evropských struktur. Návrh přivítal například finský prezident Alexander Stubb nebo francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který zmínil možnost budoucího těsnějšího propojení Ottawy s Unií.

Dosažení plné dohody mezi všemi dvaceti sedmi členskými státy Evropské unie však představuje složitý proces. Německá vláda vyjádřila pochybnosti o tom, zda je označení přidružený člen právně vhodné, ačkoliv potvrdila ochotu diskutovat o nových modelech partnerství. Jakýkoliv nový model aliance by vyžadoval souhlas všech členských zemí, čehož bývá v unijní politice často obtížné dosáhnout.

Kanadská veřejnost se kloní k posilování vztahů s Evropou, i když pohled na úroveň integrace zůstává rozdělený. Průzkum společnosti Abacus Data ukázal, že osmdesát procent Kanaďanů podporuje prohloubení spolupráce s Unií v oblasti zahraniční politiky, obrany a ekonomiky. Více než polovina dotázaných uvedla, že Kanada má s evropskými zeměmi společného více než se Spojenými státy.

Sblížení s Evropskou unií nicméně naráží na odpor kanadské opozice. Lídr kanadských konzervativců Pierre Poilievre označil snahy premiéra Carneyho o upevnění vazeb s Evropou za odtržené od reality. Poilievre zdůraznil, že Kanada se nikdy nestane padesátým prvním státem Spojených států a stejně tak se nikdy nestane dvacátým osmým členským státem Evropské unie.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

Více souvisejících

Donald Trump ,  Kanada ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

včera

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

včera

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy