Čínská armáda

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Napětí v Asii stoupá. Japonsko hrozí vojenskou reakcí, Čína k ostrovům posílá jednotky

Čína vyslala pobřežní stráž k ostrovům Senkaku uprostřed sporu s Japonskem. Aktivita v oblasti ostrovů spravovaných Japonskem, které si nárokuje i Čína, přichází poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by Japonsko mohlo vojensky reagovat na invazi na Tchaj-wan. Peking zvyšuje napětí poté, co japonská premiérka pronesla poznámky k Tchaj-wanu, vysláním čínské pobřežní stráže do vod ostrovů Senkaku a vojenských dronů přes vzdálená japonská území.

Čína masivně zbrojí. Satelitní snímky odhalily obrovský nárůst výroby raket

Čína od roku 2020 výrazně rozšířila místa spojená s výrobou střel, což posiluje její schopnost odstrašit americkou armádu a upevnit svou regionální dominanci, jak ukazuje nová analýza CNN, která zahrnuje satelitní snímky, mapy a vládní záznamy. Tento historický rozmach ostře kontrastuje s problémy v dodávkách, kterým čelí Spojené státy. Více než šedesát procent ze 136 zařízení spojených s produkcí raket nebo Raketovými silami Čínské lidové osvobozenecké armády (PLARF), které kontrolují čínský jaderný arzenál, vykazuje na satelitních snímcích známky expanze.

Analýza

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

Analýza

Čína buduje novou „velkou zeď“. Blíží se okamžik rozhodnutí mezi Washingtonem a Pekingem

Napětí v západním Pacifiku znovu narůstá, tentokrát nejen na diplomatické frontě, ale i v hlubinách oceánu. Čína zrychluje modernizaci své ponorkové flotily, zatímco Spojené státy, zmítané společensko-politickými turbulencemi a novým izolacionistickým impulsem v Bílém domě, hledají způsob, jak udržet vojenskou i politickou převahu v regionu, který se stává epicentrem globálního mocenského střetu.

Čína představila světu novou technologii. Kromě USA ji nemá nikdo na světě

Čínská nejmodernější letadlová loď Fujian úspěšně otestovala svůj nový elektromagnetický katapult. Z paluby lodi se podařilo vypustit tři typy letounů, včetně stíhačky J-35 páté generace, bojového letounu J-15T a letounu včasné výstrahy KJ-600. Tím se Čína stala jedinou zemí na světě, kromě Spojených států, která disponuje touto pokročilou technologií. Státní média označila testy za "milník" v rozvoji čínského námořnictva.

Autonomní chodící robot? Čínská přehlídka představila sofistikované a technologicky vyspělé zbraně, míní experti

Na náměstí Nebeského klidu v Pekingu proběhla vojenská přehlídka, na níž Čínská lidová osvobozenecká armáda představila špičkovou vojenskou techniku, od nejnovějšího hlavního bojového tanku až po autonomního bojového robota na čtyřech nohách. Podle odborníků byla přehlídka přehlídkou příští generace čínských sofistikovaných a technologicky vyspělých zbraní.

BBC: Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala celému světu rostoucí moc Číny. Vzniká nové centrum světové moci

Velkolepá vojenská přehlídka v Pekingu, která se konala u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, ukázala celému světu rostoucí moc Číny. Byla podle BBC jasným signálem, že vzniká nové, sílící centrum světové moci. 

Asistent stíhačky i obří ponorkový dron. Čínská přehlídka ukázala, že budoucnost války je v umělé inteligenci

Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu ukázala světu řadu nových zbraní, dronů a další vojenské techniky, což je pro analytiky jasný vzkaz Spojeným státům a jejich spojencům. Prezident Si Ťin-pching při této příležitosti hostil více než dvacet hlav států, mezi nimiž nechyběli ruský prezident Vladimir Putin ani severokorejský vůdce Kim Čong-un, kteří jsou na Číně ekonomicky závislí.

Připomínka konce války je až druhotný důvod. Proč Čína uspořádala masivní přehlídku?

Velkolepá vojenská přehlídka v Pekingu nebyla jen připomínkou konce druhé světové války, ale především jasnou ukázkou síly Číny. Pečlivě organizovaná show, kde se desetitisíce vojáků pohybovaly s naprostou přesností a synchronizací, působila jako dokonalé představení. Přehlídka měla silný účinek na přítomné, kteří doslova cítili dunění tanků a řev proudových motorů.

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Čína na masivní vojenské přehlídce představila robotické vlky, laserové zbraně i gigantické drony

Čína se soustředí na rozvoj své raketové strategie, aby mohla čelit námořní převaze Spojených států. Během honosné vojenské přehlídky bylo představeno mnoho nových raket, včetně mezikontinentální balistické rakety DF-5C a DF-61 na tuhé palivo, která je nejnovějším přírůstkem do čínského jaderného arzenálu. K vidění byly také nové hypersonické hlavice.

Čína buduje obří námořnictvo. 200krát rychleji než USA

Čína v posledních dvou desetiletích masivně investovala do stavby lodí, a to se jí vyplácí. V současnosti staví více plavidel než kterákoli jiná země, a to díky své obrovské kapacitě. 

Světový mírový řád je vážně ohrožen. Japonsko označilo tři viníky, kteří destabilizují pořádek

Japonsko se podle své poslední zprávy ministerstva obrany nachází v nejkomplexnějším a nejvážnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Hlavní hrozby pro mír a stabilitu v regionu, ale i na globální úrovni, podle Tokia přicházejí ze tří klíčových aktérů: Číny, Ruska a Severní Koreje, jejichž vojenské aktivity v Asii se stále více zintenzivňují.

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

Analýza

Čínské stíhačky na vzestupu. Důkazy přišly z pomezí Indie a Pákistánu

Čínské stíhačky J-20 nasazené pákistánským letectvem během nedávného střetu s Indií prokázaly, že dokážou obstát i proti evropským protivníkům. Západ, včetně Francie, Japonska a Spojených států, tak čelí rostoucí technologické i exportní výzvě. Čínská letecká produkce se rychle profesionalizuje a míří na trhy, které dosud ovládaly západní zbrojovky.

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

Čína na okraji zájmu řádila u australských břehů. Kvůli cvičení musely být odkloněny civilní lety

Čínská armáda nedávno uskutečnila rozsáhlá vojenská cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Austrálie a Nového Zélandu. V důsledku této operace byly obě země nuceny dočasně přesměrovat civilní lety. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump usiluje o ukončení konfliktu na Ukrajině, zatímco čínským aktivitám se nevěnuje taková pozornost.

Austrálie eviduje „neobvyklé“ manévry čínských válečných lodí poblíž východního pobřeží

Austrálie oznámila, že přítomnost čínských válečných lodí u jejího východního pobřeží neporušuje mezinárodní právo, zároveň však roste počet incidentů ve vzdušném prostoru nad Jihočínským mořem. Uvedly to agentury Reuters a AFP.