Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu ukázala světu řadu nových zbraní, dronů a další vojenské techniky, což je pro analytiky jasný vzkaz Spojeným státům a jejich spojencům. Prezident Si Ťin-pching při této příležitosti hostil více než dvacet hlav států, mezi nimiž nechyběli ruský prezident Vladimir Putin ani severokorejský vůdce Kim Čong-un, kteří jsou na Číně ekonomicky závislí.
Šlo o ukázku rostoucího vlivu čínského prezidenta na mezinárodní scéně a také vojenské zdatnosti jeho země. Na přehlídce se objevily střely s přezdívkou „Ničitel Guamu“, drony „věrný pomocník“ a dokonce i „robotičtí vlci“. Co se ale skrývá pod povrchem této velkolepé show?
Přehlídka podle BBC jasně ukázala, že Čína dokáže rychle vyrábět různorodou škálu zbraní. Před deseti lety byla podle profesora Michaela Rasky z Nanyang Technological University vojenská technika Číny pouze „primitivními kopiemi“ amerického vybavení. Tato přehlídka však ukázala pokročilejší a inovativnější zbraně, což je důkazem, jak se čínský obranně-průmyslový komplex posunul.
Díky své centralizované struktuře a bohatým zdrojům může Čína vyrábět nové zbraně rychleji a ve větším množství než mnoho jiných zemí. To jí dává obrovskou výhodu, díky které může nepřítele přemoct už jen počtem. Otázkou však zůstává, jak dobře dokáže čínská armáda tyto zbraňové systémy integrovat do svých operací. Raska upozorňuje, že čínská armáda je sice obrovská, ale desítky let nebyla v žádném významném konfliktu, což může být nevýhoda.
Čína se na přehlídce pochlubila řadou raket, včetně těch nových. Mezi nimi byla například střela Dongfeng-61, která může nést více hlavic, mezikontinentální balistická střela Dongfeng-5C, která by mohla zasáhnout Spojené státy, nebo Dongfeng-26D, střela středního doletu přezdívaná „Ničitel Guamu“, která by mohla zasáhnout klíčové americké vojenské základny.
Čína se zaměřuje na vývoj raket a raketových sil jako klíčovou součást své odstrašovací strategie a chce tím vyvážit námořní převahu Spojených států, které mají největší flotilu letadlových lodí. Podle expertů jsou však tyto úderné skupiny zranitelné, protože jsou „sedícími kachnami“ pro raketové útoky. Peking si tak kromě odstrašovací schopnosti vytváří také „schopnost druhého úderu“ pro případ odvetného útoku.
Přehlídka ukázala obrovské množství dronů, z nichž některé jsou řízené umělou inteligencí. Nejvíce pozornosti přitáhl obří ponorkový dron AJX-002 o délce dvaceti metrů. Dále byl představen GJ-11, „věrný pomocník“, který dokáže létat po boku stíhačky a asistovat jí při útoku.
Kromě toho byly představeny také „robotičtí vlci“. Podle expertů mohou vykonávat různé úkoly, od průzkumu a odminování po pronásledování nepřátelských vojáků. Jasně to ukazuje, že Čína chce svou vojenskou strategii nejen posílit, ale i nahradit tradiční struktury. Čína se poučila z války na Ukrajině, kde je možné „pouze házet drony na nepřítele“ a vyčerpat tak jeho obranu.
Mnoho zemí se stále zdráhá nasazovat umělou inteligenci do svých vojenských systémů, avšak Čína je s tím srovnaná. Věří, že AI dokáže ovládat a chce ji plně integrovat do svých systémů.
Z přehlídky je zřejmé, že Čína technologicky rychle dohání Spojené státy, ale experti upozorňují, že USA mají stále převahu v operačních zkušenostech. Americká armáda má „zdola nahoru“ orientovanou kulturu, kde vojenské jednotky na místě mohou přijímat rozhodnutí a přizpůsobovat strategii, což je v boji činí agilnějšími. Čínská armáda je řízena „shora dolů“ a vojáci nemohou jednat, dokud nedostanou rozkaz shora.
Analytik Raska uvádí, že Čína sice věří, že technologie ji ochrání a odradí USA od útoku, ale na operační úrovni má ještě rezervy. Na podporu svého tvrzení citoval incident, kdy čínská válečná loď narazila do jednoho ze svých plavidel během střetu s filipínskou pobřežní stráží.
S pozvánkami pro lídry více než dvaceti zemí posloužila přehlídka také jako obrovská prezentace čínských zbraní pro potenciální kupce. Některé země jako Myanmar už od Číny zbraně nakupují, ale pro čínskou vládu je to příležitost, jak rozšířit svůj vliv globálně.
Přehlídka také vyslala jasný signál Spojeným státům. Lídři Ruska, Číny a Severní Koreje se prezentovali jako sjednocená fronta. Podle expertů je to vzkaz, že pokud by je USA chtěly vyzvat, musely by bojovat na několika potenciálních bojištích najednou – na Korejském poloostrově, u Tchaj-wanu a na Ukrajině.
Související
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 1 hodinou
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 2 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 3 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 4 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 5 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.
Zdroj: Libor Novák