Světový mírový řád je vážně ohrožen. Japonsko označilo tři viníky, kteří destabilizují pořádek

Ministr obrany Gen Nakatani v úvodní části každoroční bílé knihy o obraně uvedl, že „současný světový mírový řád je vážně ohrožen“. Zpráva zdůrazňuje, že japonská bezpečnost čelí bezprecedentní zkoušce, přičemž Čína je označena za „největší a nejzásadnější strategickou výzvu“. Tokio se obává rychlého zvyšování vojenských schopností Pekingu, jak kvalitativně, tak kvantitativně.

Jedním z největších bodů napětí je čínská aktivita v okolí sporných ostrovů Senkaku ve Východočínském moři, které Tokio ovládá, ale Peking na ně má nárok, nazývá je Diaoyu. Tyto oblasti se staly místem častých incidentů, včetně čínských plavidel pronásledujících japonské rybářské lodě, což Tokio vnímá jako provokace související s širší snahou Číny změnit status quo silou.

Kromě toho bílá kniha upozorňuje na rostoucí vojenské napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Čína se podle Tokia snaží vytvořit „hotová fakta“ vojenskou přítomností v okolí Tchaj-wanu, což přímým způsobem ohrožuje bezpečnost japonských námořních tras.

Čínské ministerstvo obrany reagovalo na zprávu obviněním Japonska z „rozdmýchávání teorie čínské hrozby“ a zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Peking rovněž uvedl, že Tokio zneužívá situaci k ospravedlnění uvolňování svých ústavních omezení týkajících se použití síly.

Rostoucí napětí ale není pouze v Číně. Zpráva také varuje před stále těsnější vojenskou spoluprací mezi Pekingem a Moskvou, včetně společných hlídek bombardérů a námořních cvičení v blízkosti Japonska. Takové aktivity podle Tokia představují přímý tlak na japonskou bezpečnost a testování jeho obranných kapacit.

V reakci na tyto hrozby vzlétli japonští stíhači v minulém fiskálním roce celkem 704krát – 464krát proti čínským letadlům a 237krát proti ruským. To ukazuje na intenzivní aktivity v rámci protivzdušné obrany Japonska.

Na ruské straně došlo k významnému posílení vojenských sil na východních územích, konkrétně na Kurilských ostrovech, které Rusko drží od konce druhé světové války, ale které Japonsko stále považuje za své území. Moskva zde rozmístila nejmodernější vojenskou techniku, což je další výzvou pro japonskou bezpečnost.

Severní Korea rovněž představuje vážnou hrozbu. Japonsko se obává, že KLDR učinila výrazné pokroky ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket, které jsou schopny zasáhnout celé japonské území. Severokorejská hrozba je nyní vnímána jako „ještě závažnější a bezprostřednější“ než kdykoli předtím.

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelná. Ruská agrese na Ukrajině, jeho vojenská síla a spolupráce s Čínou představují globální problém, který přesahuje regionální hranice. Tento bod vyzdvihují i Spojené státy, které sdílejí obavy Japonska.

Vrchní velitel Indo-pacifického velení USA, admirál Samuel Paparo, označil čínské chování za „bezprecedentní a agresivní“, které ohrožuje nejen spojence Washingtonu, ale i samotné území USA. Prohloubující se osa mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou vytváří podle něj „složitou a propojenou hrozbu“ pro bezpečnost Spojených států a regionální stabilitu.

V reakci na tuto globální bezpečnostní situaci pokračuje Tokio v obranné reformě a navyšování vojenského rozpočtu. Japonsko posiluje spolupráci se Spojenými státy a dalšími spojenci v rámci Indo-pacifického bezpečnostního rámce a zvažuje nákup nových systémů protivzdušné obrany, pokročilých stíhaček a zbraní dlouhého doletu.

Bílá kniha tak vykresluje temný, ale realistický obraz současného bezpečnostního klimatu v Asii. Japonsko varuje, že pokud nebude mezinárodní společenství jednat koordinovaně a rozhodně, může se svět brzy ocitnout na pokraji další velké války – tentokrát na východě.