Připomínka konce války je až druhotný důvod. Proč Čína uspořádala masivní přehlídku?

Přehlídka byla především projekcí moci směrem k domácímu i mezinárodnímu publiku. Číňanům měla ukázat, jak daleko se země pod vedením Komunistické strany a prezidenta Si Ťin-pchinga dostala.

Ze země, kterou v minulosti "ponižovalo" Japonsko, se stala globální supervelmoc. Důkazem toho podle médií je, že v oficiálních materiálech pro zahraniční média byla mezi cíli akce zmíněna "loajalita ke straně" jako důležitější motivace než "uctění památky" vítězství ve válce.

Mezinárodní společenství mělo možnost vidět pokročilou vojenskou techniku, která je celá čínské výroby. Zvláštní důraz byl kladen na modernizaci a reorganizaci armády pod Si Ťin-pchingovým vedením. Kromě vojenské síly měla přehlídka ukázat i moc spojenectví.

Není náhoda, že Si Ťin-pching byl neustále obklopen Vladimirem Putinem po své pravici a Kim Čong-unem po levici. Ačkoliv se spekulovalo, že vzájemné spojenectví Ruska a Severní Koreje vyvolává v Číně nevoli, přehlídka ukázala, že tato trojice je jednotná. Účast Kim Čong-una, který jen zřídka opouští svou zemi a nikdy se nezúčastnil tak velké mezinárodní události, jasně ukazuje jeho důvěru v toto spojenectví.

Celá přehlídka byla vyvrcholením intenzivní čtyřdenní diplomacie. Během ní se Čína snažila prezentovat jako organizátor zemí a zastánce mírového světového řádu. Tento záměr je však poněkud oslaben, když se ukázka vojenské síly koná za přítomnosti lídra stíhaného Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny a dalšího vůdce, na jehož zemi dopadají sankce za hromadění jaderných zbraní.

Možná pro mnohé, kteří jsou zklamáni Spojenými státy, tyto faktory nic neznamenají. A právě tuto situaci se Si Ťin-pching snaží využít. Přehlídka představila jeho vizi budoucnosti, v jejímž středu stojí čínská moc. Zda s ní ale ostatní budou souhlasit, zůstává otázkou.