Čína buduje obří námořnictvo. 200krát rychleji než USA

Dle odhadů je čínská kapacita pro stavbu lodí 200krát větší než ta americká. Díky tomu se Čína stala největším světovým stavitelem lodí a její námořnictvo má s 234 plavidly největší počet lodí na světě, zatímco americké námořnictvo jich má 219.

Čínská ekonomika je silně závislá na moři a obchodu. Proto s rostoucími ambicemi Pekingu roste i jeho námořní síla a sebevědomí, se kterým se hlásí o slovo v Jihočínském moři a dalších oblastech. Prezident Si Ťin-pching touží po tom, aby se Čína stala námořní velmocí. Ačkoli americké námořnictvo má stále technologickou převahu a větší celkovou tonáž, rozdíl v počtech lodí se rychle zmenšuje.

Spojené státy se snaží na rostoucí námořní sílu Číny reagovat. Prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, jehož cílem je oživit americký loďařský průmysl a získat zpět námořní převahu. Odborníci se však shodují, že to bude velmi náročný úkol. Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyrobily čtyři největší čínské loděnice mezi lety 2019 a 2023 celkem 39 válečných lodí, jejichž souhrnný výtlak je 550 000 tun. To je výrazně více než výtlak celého britského královského námořnictva.

Přestože má Čína největší počet lodí, stále má co dohánět. V současné době disponuje pouze dvěma operačními letadlovými loděmi a její ponorky, z nichž mnohé jsou stavěné pro mělké vody Jihočínského moře, nejsou tak sofistikované jako americké. Satelitní snímky ukazují, že Peking masivně investuje do rozšiřování svých námořních základen, což naznačuje, že do budoucna plánuje operace i ve větších vzdálenostech od svého pobřeží.

Čínská vláda využívá i civilní loděnice, které mohou v případě krize rychle stavět nové lodě pro námořnictvo. Tento koncept je známý jako „vojensko-civilní fúze“ a prosazuje ho sám prezident Si Ťin-pching. Podle expertů to dává Číně obrovskou strategickou výhodu v případě dlouhodobého konfliktu, jelikož komerční loděnice mohou rychle dodat transportní plavidla pro přepravu zásob a materiálu.

Si Ťin-pching si plně uvědomuje význam silného námořnictva pro národní bezpečnost. Podle něj je to klíčové pro ochranu země před "hořkými vzpomínkami na cizí útoky", které Čína zažila v minulosti. Země nechce, aby se opakovala historie, kdy byla její kdysi mocná říše ponížena. Nicméně mezinárodní společenství je i přes uklidňující prohlášení o mírových úmyslech znepokojeno. Čínské válečné lodě se v poslední době objevují dál od domovských břehů, což vyvolává obavy u sousedů a spojenců USA, kteří se obávají eskalace.

Čína ale tvrdí, že nemá zájem vměšovat se do záležitostí jiných zemí. Jediný ostrov, který považuje za součást svého území, je Tchaj-wan. Peking nevylučuje použití síly, ale má v tomto ohledu trpělivost a věří v mírové sjednocení. Sousední země se obávají, že Čína uplatňuje staré heslo: „skrývat svou sílu a vyčkávat na správný okamžik“. Profesor Hu Bo z Pekingské univerzity ale ujišťuje, že obě strany, Čína i USA, si uvědomují, že katastrofální konflikt není v jejich zájmu.