BBC: Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala celému světu rostoucí moc Číny. Vzniká nové centrum světové moci

Tato přehlídka, plná futuristických zbraní a precizních formací, se od Trumpovy nostalgické vojenské přehlídky v USA zcela lišila. Americký prezident sice označil čínskou přehlídku za „velmi, velmi působivou“, ale její hlubší smysl zjevně nekomentoval, ačkoli na své sociální síti naznačil, že se jedná o spiknutí proti USA.

Prezident Trump sice miluje vojenské přehlídky a ukázky vojenské síly, ale jeho vlastní akce, včetně těch ekonomických, přispívají k proměnám světového řádu. Zatímco Čína se snažila přehlídku využít k tomu, aby se prosadila jako hlavní aktér v porážce fašismu, Trumpova administrativa mezitím uvalila na obchodní partnery nová cla, což vyvolalo mezinárodní napětí.

Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ má za následek, že se geopolitické uspořádání světa mění. Záměrem tarifů, které Trump vnímá jako klíčové pro ochranu amerického průmyslu a získání nových příjmů, bylo chránit americké zájmy. Nyní se ale zdá, že tato politika přináší diplomatické problémy a posiluje spojenectví mezi státy, které dříve nebyly tak pevně svázány, což by se v budoucnu mohlo stát hrozbou pro Spojené státy.

Například, napjaté vztahy mezi Indií a Čínou se zdají být na ústupu, a to z velké části kvůli ekonomickému tlaku, který na obě země vyvíjí Trumpova celní politika. Spojenectví mezi Čínou, Ruskem a Indií, které se zformovalo na nedávném ekonomickém summitu, ukazuje, jak se mohou části globální skládačky spojit novým a nepředvídatelným způsobem. Zájmy těchto zemí se prolínají, ačkoli k tomu dochází především z pragmatických důvodů.

Tento nový obchodní režim, který je zaměřený na Ameriku, může být ovšem brzy zrušen, a to americkými soudy. Odvolací soud již rozhodl, že mnoho Trumpových cel je založeno na chybném výkladu federálního práva. Trump se sice hodlá odvolat k Nejvyššímu soudu, ale není zaručeno, že mu soudci dají za pravdu, protože se již v minulosti stavěli proti prezidentům, kteří uzákonili zásadní politiky bez souhlasu Kongresu.

Trumpova tvrdá cla proti Indii vyvolala silné negativní reakce a posunula Nové Dillí směrem k Pekingu a Moskvě. Vláda indického premiéra Módího byla překvapena, když Trump zavedl 50% cla na indický export s odůvodněním, že se jedná o reakci na pokračující nákupy ruské ropy. Tato politika, kterou kritizovali i američtí poradci pro národní bezpečnost, má za následek to, že Indie začala hledat nové obchodní partnery a prohloubila vztahy s Ruskem a Čínou.

Navzdory těmto rizikům se zdá, že Trump je ochotný platit diplomatickou cenu za svou obchodní politiku. Věří, že cla jsou nejlepším nástrojem k ochraně amerických pracujících a průmyslu. Otázkou zůstává, zda jeho ambiciózní strategie nakonec povede k tomu, co slibuje – k druhému americkému zlatému věku – nebo zda se stane jen dalším příkladem nebezpečí, které s sebou jeho vysoce riskantní politika přináší.