OBRAZEM: Čína na masivní vojenské přehlídce představila robotické vlky, laserové zbraně i gigantické drony

Podle analytiků se Čína zaměřuje na vývoj svých raketových a raketových sil. Považuje je totiž za klíčovou součást své odstrašující strategie, která má vyrovnat nadřazenost amerického námořnictva. To je díky své flotile letadlových lodí a úderných skupin po celém světě naprosto bezkonkurenční, zatímco Čína v tomto ohledu stále značně zaostává.

Odborník Alexander Neill z Pacific Forum poznamenává, že v západní obranné komunitě nyní probíhá debata o smyslu a zranitelnosti těchto úderných skupin. Tyto lodě se totiž mohou stát snadným cílem raketových útoků, protože jsou v podstatě "sedícími kachnami". Peking chce podle něj posílit svou odstrašující sílu a zároveň si vytvořit schopnost odvetného úderu, tedy možnost zahájit protiútok v případě, že by byl napaden.

Přehlídka ukázala, že Čína dokáže rychle vyrobit širokou škálu zbraní. Před deseti lety, jak podotýká Michael Raska z Nanyang Technological University, se čínská vojenská technika často zdála být pouze rudimentární kopií pokročilejšího vybavení, které vyvinuly Spojené státy. Dnes však Čína předvedla inovativnější a rozmanitější arzenál, především v oblasti dronů a raket.

Díky své centralizované struktuře a značným zdrojům dokáže Čína chrlit nové zbraně v obrovském množství a mnohem rychleji než řada jiných zemí, včetně západních. Přesto zůstává nezodpovězená otázka, jak dobře dokáže čínská armáda všechny tyto systémy integrovat. Podle Michaela Rasky je obrovská velikost armády a nedostatek nedávných bojových zkušeností velkou překážkou. Armáda sice může vystavovat pokročilé platformy, ale zda je organizačně schopna je využít tak, jak by si přála, je jiná věc.

Přehlídka se konala jen krátce po setkání na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Usmívající se lídři Číny, Ruska a Indie tak vyslali jasný vzkaz Trumpově administrativě, která hlásala heslo "America First". Cílem bylo nabídnout alternativu k světovému řádu pod vedením USA. Důkazem toho byly blízké vztahy mezi čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Tyto události ukazují, že se ve světě vytvářejí nová spojenectví, která slouží jako protiváha americké nadvládě. Neznamená to, že všechny zúčastněné státy a jejich vůdci jsou na stejné vlně. Přetrvávají mezi nimi rozdíly, ale směr, kterým se svět ubírá, je evidentní. Jak se psalo v ruském deníku Komsomolskaja Pravda, Rusko, Čína a Indie "vybudují nový svět".

Poprvé na přehlídce pochodovaly formace leteckých, kybernetických a informačních sil. Podle experta na vojenské transformace Rasky to demonstruje snahu Pekingu přebudovat svou Lidovou osvobozeneckou armádu s ohledem na umělou inteligenci, data a společné operace. Síla tohoto kroku spočívá v politickém mandátu shora, který umožňuje čínskému systému rychle zavádět dalekosáhlé reformy a začlenit vesmírné, kybernetické a informační válčení do velitelských struktur.

Raska však upozorňuje na slabé stránky. Opakované čistky, zejména v raketových silách, poukazují na korupci, nedůvěru a politizaci armády. I když centralizované velení může v době míru vypadat působivě, v rychlém boji se jeho křehkost může snadno projevit. Čína sice světu ukazuje, že transformuje svou armádu pro informační věk, ale vnitřní soudržnost a důvěryhodnost zůstávají křehké. To, co vidíme, je spíše odstrašující divadlo, které má stejně tak zakrýt nejistoty, jako demonstrovat sílu.

Na přehlídce vzbudil velkou pozornost kontingent čtyřnohých robotů, které byly přeznačeny na "robotické vlky". Jedná se o poměrně novou a poutavou součást čínského arzenálu. Podle čínských státních médií jsou tyto stroje schopné průzkumu v první linii, dodávek zásob a dokonce i přesných úderů na cíle. Vlci jsou podle státních médií vybaveni kamerami, které jim umožňují přesněji zasáhnout cíle a mají vylepšenou bojovou účinnost i údernou sílu.

Si Ťin-pching před přehlídkou pozdravil světové lídry, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského vůdce Kim Čong-una. Ve svém projevu vyzval čínský lid, aby si připomněl vítězství ve druhé světové válce nad Japonskem. Zároveň varoval, že "lidstvo stoupá a padá společně" a že Čína se nikdy "nenechá zastrašit tyrany".

Ťin-pching již předsedal vojenským přehlídkám na náměstí Nebeského klidu celkem třikrát, což se rovná celkovému počtu přehlídek jeho tří bezprostředních předchůdců. Ti pořádali přehlídky pouze u příležitosti desátého výročí založení Čínské lidové republiky. Si však kromě tohoto zvyku založil svou vlastní tradici a určil 3. září jako den národního vzpomínání na porážku Japonska ve druhé světové válce.

Jediným čínským vůdcem, který uspořádal více vojenských přehlídek, byl podle CNN Mao Ce-tung, jenž jich od roku 1949 do roku 1959 řídil jedenáct. Podle Jonathana Czina, bývalého experta CIA na Čínu, je Si Ťin-pchingova frekvence přehlídek velmi vypovídající. Ukazuje to, jakou kontrolu má Si nad armádou. Navíc předsedal dvěma přehlídkám mimo hlavní město.