Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik

I když Rusko místo dopadu Orešniku nespecifikovalo, úřady v západoukrajinském Lvově ohlásily několik výbuchů a zásah zařízení kritické infrastruktury balistickou raketou. Podle ukrajinského letectva se střela pohybovala po balistické dráze rychlostí přibližně 13 000 kilometrů za hodinu. Tato rychlost odpovídá zhruba desetinásobku rychlosti zvuku, čehož je systém Orešnik schopen dosáhnout.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil útok v blízkosti hranic EU a NATO za vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost. Moskva tvrdí, že úder byl odvetou za údajný prosincový pokus Ukrajiny zasáhnout bydliště prezidenta Vladimira Putina. Americké tajné služby však dříve vyhodnotily, že cílem útoku tehdy nebylo Putinovo sídlo.

K nasazení Orešniku došlo v době stupňujícího se napětí, jen pár hodin poté, co Moskva zopakovala výhrůžky evropským vojákům. Rusko prohlásilo, že případné jednotky vyslané na Ukrajinu v rámci mírové dohody by považovalo za legitimní cíle. Situaci vyostřilo také středeční zabavení ruského ropného tankeru Spojenými státy v Atlantském oceánu.

Celkově Rusko během této noci vypálilo na Ukrajinu 36 raket a vyslalo 242 dronů. V Kyjevě útok začal kolem půlnoci nálety bezpilotních letounů na obytné budovy. Velká část hlavního města se následně ocitla ve tmě při teplotách klesajících k pěti stupňům pod nulou.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval o čtyřech obětech na životech a deseti zraněných osobách. Poškození utrpěla také kritická infrastruktura města. Ve Lvově sice došlo k zásahu strategického objektu, ale starosta Andrij Sadovyj uvedl, že civilní budovy zasaženy nebyly.

Rusko se v posledních týdnech opětovně zaměřuje na ničení ukrajinské energetické sítě. Desetitisíce lidí se kvůli těmto úderům ocitají uprostřed zimy bez elektřiny a tepla. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem těchto útoků je vyvolat v populaci chaos a psychologický tlak.

Celková situace se vyostřuje i na poli mezinárodních vztahů kvůli zabavenému tankeru, který dříve převážel íránskou ropu. Rusko tento krok odsoudilo jako porušení úmluvy o mořském právu. Mezitím Francie a Velká Británie potvrdily ochotu vyslat vojáky na Ukrajinu v případě budoucího mírového ujednání.