Je na čase, aby Evropa začala jednat o Ukrajině i s Ruskem, prohlásila Meloniová

Italská předsedkyně vlády na tiskové konferenci v Římě zdůraznila, že pokud bude Evropa komunikovat pouze s jednou stranou konfliktu, bude její přínos k mírovému řešení velmi omezený.

Varovala však zároveň, že evropský přístup musí být jednotný a koordinovaný, jinak hrozí, že roztříštěnost unijních postojů nahraje do karet Vladimiru Putinovi. Snahy o ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo před téměř čtyřmi lety, sice pod tlakem administrativy Donalda Trumpa zrychlují, Moskva však zatím nejeví ochotu k ústupkům.

V otázce budoucího postavení Ruska na mezinárodní scéně zůstává Meloniová obezřetná. Návrhy Spojených států na opětovné přijetí Ruska do skupiny G7 označila za předčasné. Stejně tak odmítla možnost, že by Itálie po vzoru Francie či Velké Británie vyslala na Ukrajinu své vojáky jako garanty případného míru. Podle ní by malý kontingent zahraničních vojsk nepředstavoval pro ruskou přesilu skutečné odstrašení, a za efektivnější cestu považuje kolektivní bezpečnostní dohody pro Ukrajinu.

Premiérka se během setkání s novináři vyjádřila i k aktuálnímu napětí mezi USA a Evropou ohledně Grónska. Meloniová rezolutně prohlásila, že by neschválila případné vojenské převzetí tohoto strategického ostrova americkou armádou. Domnívá se však, že Trumpova administrativa používá agresivní rétoriku především proto, aby upozornila na rostoucí vliv cizích mocností v Arktidě, který Washington hodlá zastavit.

V závěru tiskové konference Meloniová zdůraznila potřebu bránit mezinárodní právo, čímž reagovala na nedávné Trumpovy výroky, že se jím necítí být vázán. I když přiznala, že národní zájmy spojenců nemusí být vždy v dokonalém souladu, italská premiérka si zakládá na tom, že dokáže americkému prezidentovi říci své výhrady přímo. Evropa by podle ní měla v současném turbulentním světě hájit své principy, ale zároveň neztrácet schopnost diplomatického jednání se všemi aktéry.