Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Bastian Giegerich, generální ředitel IISS, uvedl, že nevidí indicie oslabení ruské válečné mašinerie. Kreml v roce 2025 vynaložil na obranu minimálně 186 miliard dolarů, což představuje 7,3 % HDP země. Tato částka je více než dvojnásobkem podílu, který na armádu vydávají Spojené státy, a přibližně trojnásobkem výdajů Velké Británie.

Expertka na obranné finance Fenella McGerty sice upozorňuje na zpomalování ruské ekonomiky, které by v roce 2026 mohlo vést k reálnému poklesu vojenských výdajů, tento vývoj je však nutné vnímat v kontextu předchozích let. Od roku 2021 se ruské výdaje na armádu v reálných číslech zdvojnásobily, což Moskvě umožnilo masivně investovat do vybavení i náboru nových sil pro neutuchající útoky.

I přes mezinárodní diskuse o možném příměří Rusko zintenzivňuje údery na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a populační centra. Využívá k tomu kombinaci křižujících a balistických střel spolu s útočnými drony. Giegerich zdůraznil, že tato aktivita potvrzuje ruský záměr v konfliktu pokračovat i přes ztráty, které již přesáhly 1,2 milionu mrtvých a zraněných.

Nigel Gould Davies, odborník na Rusko a bývalý britský velvyslanec v Bělorusku, poukazuje na to, že tempo náboru začíná zaostávat za měsíčními ztrátami na bojišti. Moskva by tak mohla být nucena buď snížit intenzitu svých ofenziv, nebo přistoupit k nepopulární druhé vlně nucené mobilizace. Ta by však mohla vyvolat sociální nepokoje podobné těm ze září 2022.

Kvalita ruských rekrutů navíc podle Gould Daviese klesá, jelikož se náboráři stále častěji obracejí na lidi se závislostmi nebo zdravotními problémy. Odhady ruských ztrát se liší; zatímco britské ministerstvo obrany uvádí za prosinec a leden kolem 31 až 35 tisíc obětí měsíčně, jiní západní představitelé hovoří o číslech blížících se 40 tisícům.

Moskva využívá válku také k vývoji nových technologií, jako jsou modernizované drony Šáhed-136 s doletem až 2 000 km, které mohou zasáhnout cíle po celé Evropě. To podle IISS podtrhuje nutnost, aby státy NATO zvýšily investice do protivzdušné a protidronové obrany. Potřeba těchto systémů se ukázala loni v září, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor.

Evropští spojenci v NATO a Kanada sice slíbili zvýšit obranné rozpočty na 3,5 % HDP do roku 2035, institut však varuje, že dosažení tohoto cíle bude vyžadovat drastické škrty v jiných oblastech. Giegerich navíc podotkl, že snížení vojenské závislosti Evropy na USA potrvá minimálně do poloviny příštího desetiletí.

Evropa zůstává i nadále závislá na amerických zpravodajských informacích, cloudových technologiích a vesmírných kapacitách. Modernizace evropské obrany je sice v plánu, ale její realizace bude čelit značným ekonomickým i politickým výzvám.