Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
Zatímco mnozí exportéři po celém světě minulý týden uvítali rozhodnutí Nejvyššího soudu proti Trumpovým „recipročním“ clům, nezamýšleným důsledkem by mohla být další eskalace obchodní války. Podle analytiků zprostředkovala soudní porážka Trumpovi prostor k mnohem tvrdšímu postupu, než trhy původně očekávaly. Sám prezident prohlásil, že mu Nejvyšší soud nechtěně poskytl mnohem větší pravomoci a sílu k zavádění nových cel než před samotným rozsudkem.
Bílý dům trvá na tom, že pracuje na zavedení patnáctiprocentního odvodu k pozdějšímu datu, což dává prezidentovi značnou míru volnosti v rozhodování. Celá situace se však vyvíjí mnohem chaotičtěji, než tomu bylo před týdnem. Rostoucí nejednoznačnost v obchodní politice může mít negativní dopad na investice a kapitálové toky, přičemž hrozba eskalace sporů mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery se výrazně zvýšila.
Kolem předpokladů, o které Trump opírá své nejnovější kolo cel, se navíc rozhořela debata mezi ekonomy. Prezident se odvolal na paragraf 122 obchodního zákona z roku 1974, který mu umožňuje zavést cla v situacích zásadních problémů s mezinárodními platbami. Trumpova administrativa argumentuje deficitem v obchodu se zbožím ve výši 1,2 bilionu dolarů a deficitem běžného účtu ve výši 4 % HDP.
Někteří odborníci, včetně bývalé představitelky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, tyto argumenty zpochybňují. Gopinathová uvedla, že Spojené státy rozhodně nečelí krizi platební bilance, která nastává až v momentě ztráty přístupu na finanční trhy. Odmítla také tvrzení Bílého domu, že záporná bilance primárních důchodů je důkazem vážného problému, a připsala ji spíše vysokému zájmu zahraničních investorů o americké akcie.
Na trzích mezitím panuje opatrná nálada, která zasáhla i svět kryptoměn. Bitcoin pokračoval v poklesu pod hranici 65 000 dolarů a jen za tento měsíc ztratil přibližně 20 %. Pro tuto nejznámější kryptoměnu by to mohl být pátý měsíční pokles v řadě, což představuje nejdelší sérii ztrát od roku 2018. Investoři nyní napjatě čekají na prezidentův projev o stavu Unie, který by mohl napovědět více o budoucím směřování americké politiky.
Kromě hrozby zvýšení plošných cel se zdá, že prezidentův tým zvažuje i další možnosti v obchodním arzenálu. Ve hře je zavedení nových cel pod záminkou národní bezpečnosti, která by se týkala průmyslových odvětví, jako jsou velkokapacitní baterie, chemikálie, elektrické sítě nebo telekomunikační zařízení. Trump podle analytiků nebude chtít v souboji s obchodními soupeři ztratit tvář.
Očekává se, že Trump ve svém projevu rovněž zdůvodní navyšování vojenských sil v Perském zálivu a možná i nový útok na Írán. Ceny ropy se pohybují v blízkosti sedmiměsíčních maxim, zatímco se očekává čtvrteční obnovení napjatých vyjednávání. Panují obavy, že případná vojenská akce by narušila nejen dodávky z Íránu, ale i toky ropy v celém regionu.
Související
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
Donald Trump , dovoz a vývoz , clo
Aktuálně se děje
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
8. července 2026 21:12
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.
Zdroj: David Holub