Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
Zatímco mnozí exportéři po celém světě minulý týden uvítali rozhodnutí Nejvyššího soudu proti Trumpovým „recipročním“ clům, nezamýšleným důsledkem by mohla být další eskalace obchodní války. Podle analytiků zprostředkovala soudní porážka Trumpovi prostor k mnohem tvrdšímu postupu, než trhy původně očekávaly. Sám prezident prohlásil, že mu Nejvyšší soud nechtěně poskytl mnohem větší pravomoci a sílu k zavádění nových cel než před samotným rozsudkem.
Bílý dům trvá na tom, že pracuje na zavedení patnáctiprocentního odvodu k pozdějšímu datu, což dává prezidentovi značnou míru volnosti v rozhodování. Celá situace se však vyvíjí mnohem chaotičtěji, než tomu bylo před týdnem. Rostoucí nejednoznačnost v obchodní politice může mít negativní dopad na investice a kapitálové toky, přičemž hrozba eskalace sporů mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery se výrazně zvýšila.
Kolem předpokladů, o které Trump opírá své nejnovější kolo cel, se navíc rozhořela debata mezi ekonomy. Prezident se odvolal na paragraf 122 obchodního zákona z roku 1974, který mu umožňuje zavést cla v situacích zásadních problémů s mezinárodními platbami. Trumpova administrativa argumentuje deficitem v obchodu se zbožím ve výši 1,2 bilionu dolarů a deficitem běžného účtu ve výši 4 % HDP.
Někteří odborníci, včetně bývalé představitelky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, tyto argumenty zpochybňují. Gopinathová uvedla, že Spojené státy rozhodně nečelí krizi platební bilance, která nastává až v momentě ztráty přístupu na finanční trhy. Odmítla také tvrzení Bílého domu, že záporná bilance primárních důchodů je důkazem vážného problému, a připsala ji spíše vysokému zájmu zahraničních investorů o americké akcie.
Na trzích mezitím panuje opatrná nálada, která zasáhla i svět kryptoměn. Bitcoin pokračoval v poklesu pod hranici 65 000 dolarů a jen za tento měsíc ztratil přibližně 20 %. Pro tuto nejznámější kryptoměnu by to mohl být pátý měsíční pokles v řadě, což představuje nejdelší sérii ztrát od roku 2018. Investoři nyní napjatě čekají na prezidentův projev o stavu Unie, který by mohl napovědět více o budoucím směřování americké politiky.
Kromě hrozby zvýšení plošných cel se zdá, že prezidentův tým zvažuje i další možnosti v obchodním arzenálu. Ve hře je zavedení nových cel pod záminkou národní bezpečnosti, která by se týkala průmyslových odvětví, jako jsou velkokapacitní baterie, chemikálie, elektrické sítě nebo telekomunikační zařízení. Trump podle analytiků nebude chtít v souboji s obchodními soupeři ztratit tvář.
Očekává se, že Trump ve svém projevu rovněž zdůvodní navyšování vojenských sil v Perském zálivu a možná i nový útok na Írán. Ceny ropy se pohybují v blízkosti sedmiměsíčních maxim, zatímco se očekává čtvrteční obnovení napjatých vyjednávání. Panují obavy, že případná vojenská akce by narušila nejen dodávky z Íránu, ale i toky ropy v celém regionu.
Související
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
před 1 hodinou
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
před 2 hodinami
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
před 2 hodinami
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
před 4 hodinami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
Historicky prvním případem pádu větrné elektrárny v Česku, ke kterému došlo ve čtvrtek v Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji, se zabývají policisté. Zatím ale nemají jasno, zda byl spáchán trestný čin.
Zdroj: Jan Hrabě