Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
Zatímco mnozí exportéři po celém světě minulý týden uvítali rozhodnutí Nejvyššího soudu proti Trumpovým „recipročním“ clům, nezamýšleným důsledkem by mohla být další eskalace obchodní války. Podle analytiků zprostředkovala soudní porážka Trumpovi prostor k mnohem tvrdšímu postupu, než trhy původně očekávaly. Sám prezident prohlásil, že mu Nejvyšší soud nechtěně poskytl mnohem větší pravomoci a sílu k zavádění nových cel než před samotným rozsudkem.
Bílý dům trvá na tom, že pracuje na zavedení patnáctiprocentního odvodu k pozdějšímu datu, což dává prezidentovi značnou míru volnosti v rozhodování. Celá situace se však vyvíjí mnohem chaotičtěji, než tomu bylo před týdnem. Rostoucí nejednoznačnost v obchodní politice může mít negativní dopad na investice a kapitálové toky, přičemž hrozba eskalace sporů mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery se výrazně zvýšila.
Kolem předpokladů, o které Trump opírá své nejnovější kolo cel, se navíc rozhořela debata mezi ekonomy. Prezident se odvolal na paragraf 122 obchodního zákona z roku 1974, který mu umožňuje zavést cla v situacích zásadních problémů s mezinárodními platbami. Trumpova administrativa argumentuje deficitem v obchodu se zbožím ve výši 1,2 bilionu dolarů a deficitem běžného účtu ve výši 4 % HDP.
Někteří odborníci, včetně bývalé představitelky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, tyto argumenty zpochybňují. Gopinathová uvedla, že Spojené státy rozhodně nečelí krizi platební bilance, která nastává až v momentě ztráty přístupu na finanční trhy. Odmítla také tvrzení Bílého domu, že záporná bilance primárních důchodů je důkazem vážného problému, a připsala ji spíše vysokému zájmu zahraničních investorů o americké akcie.
Na trzích mezitím panuje opatrná nálada, která zasáhla i svět kryptoměn. Bitcoin pokračoval v poklesu pod hranici 65 000 dolarů a jen za tento měsíc ztratil přibližně 20 %. Pro tuto nejznámější kryptoměnu by to mohl být pátý měsíční pokles v řadě, což představuje nejdelší sérii ztrát od roku 2018. Investoři nyní napjatě čekají na prezidentův projev o stavu Unie, který by mohl napovědět více o budoucím směřování americké politiky.
Kromě hrozby zvýšení plošných cel se zdá, že prezidentův tým zvažuje i další možnosti v obchodním arzenálu. Ve hře je zavedení nových cel pod záminkou národní bezpečnosti, která by se týkala průmyslových odvětví, jako jsou velkokapacitní baterie, chemikálie, elektrické sítě nebo telekomunikační zařízení. Trump podle analytiků nebude chtít v souboji s obchodními soupeři ztratit tvář.
Očekává se, že Trump ve svém projevu rovněž zdůvodní navyšování vojenských sil v Perském zálivu a možná i nový útok na Írán. Ceny ropy se pohybují v blízkosti sedmiměsíčních maxim, zatímco se očekává čtvrteční obnovení napjatých vyjednávání. Panují obavy, že případná vojenská akce by narušila nejen dodávky z Íránu, ale i toky ropy v celém regionu.
Související
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
Donald Trump , dovoz a vývoz , clo
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Moskvu po ničivém ukrajinském útoku pokryl ropný déšť
před 1 hodinou
Vance se tvrdě pustil do Izraele: Trump je na celém světě váš jediný spojenec
před 3 hodinami
Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny
před 4 hodinami
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
před 5 hodinami
Tropy i bouřky. Počasí do konce týdne bude typicky letní
včera
Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci
včera
Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR
včera
Víkendová předpověď počasí slibuje i bouřky. Hrozit mají i v úvodu dalšího týdne
včera
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
včera
Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud
včera
Novinky o počasí. Meteorologové aktualizovali výstrahu před vedry
včera
V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva
včera
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
včera
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
včera
Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii
včera
USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu
včera
Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě
včera
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
včera
Tálibán zakázal mobilní telefony
včera
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
Ukrajina podnikla dosud největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky. Podle ruské státní tiskové agentury TASS údery zasáhly infrastrukturu, způsobily požáry a úlomky sestřelených strojů dopadaly na řadu míst v celé metropolitní oblasti. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana během noci na čtvrtek zlikvidovala nejméně 194 bezpilotních letounů směřujících na hlavní město, což výrazně převyšuje bilanci z předchozích měsíců.
Zdroj: Libor Novák