Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
Zatímco mnozí exportéři po celém světě minulý týden uvítali rozhodnutí Nejvyššího soudu proti Trumpovým „recipročním“ clům, nezamýšleným důsledkem by mohla být další eskalace obchodní války. Podle analytiků zprostředkovala soudní porážka Trumpovi prostor k mnohem tvrdšímu postupu, než trhy původně očekávaly. Sám prezident prohlásil, že mu Nejvyšší soud nechtěně poskytl mnohem větší pravomoci a sílu k zavádění nových cel než před samotným rozsudkem.
Bílý dům trvá na tom, že pracuje na zavedení patnáctiprocentního odvodu k pozdějšímu datu, což dává prezidentovi značnou míru volnosti v rozhodování. Celá situace se však vyvíjí mnohem chaotičtěji, než tomu bylo před týdnem. Rostoucí nejednoznačnost v obchodní politice může mít negativní dopad na investice a kapitálové toky, přičemž hrozba eskalace sporů mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery se výrazně zvýšila.
Kolem předpokladů, o které Trump opírá své nejnovější kolo cel, se navíc rozhořela debata mezi ekonomy. Prezident se odvolal na paragraf 122 obchodního zákona z roku 1974, který mu umožňuje zavést cla v situacích zásadních problémů s mezinárodními platbami. Trumpova administrativa argumentuje deficitem v obchodu se zbožím ve výši 1,2 bilionu dolarů a deficitem běžného účtu ve výši 4 % HDP.
Někteří odborníci, včetně bývalé představitelky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, tyto argumenty zpochybňují. Gopinathová uvedla, že Spojené státy rozhodně nečelí krizi platební bilance, která nastává až v momentě ztráty přístupu na finanční trhy. Odmítla také tvrzení Bílého domu, že záporná bilance primárních důchodů je důkazem vážného problému, a připsala ji spíše vysokému zájmu zahraničních investorů o americké akcie.
Na trzích mezitím panuje opatrná nálada, která zasáhla i svět kryptoměn. Bitcoin pokračoval v poklesu pod hranici 65 000 dolarů a jen za tento měsíc ztratil přibližně 20 %. Pro tuto nejznámější kryptoměnu by to mohl být pátý měsíční pokles v řadě, což představuje nejdelší sérii ztrát od roku 2018. Investoři nyní napjatě čekají na prezidentův projev o stavu Unie, který by mohl napovědět více o budoucím směřování americké politiky.
Kromě hrozby zvýšení plošných cel se zdá, že prezidentův tým zvažuje i další možnosti v obchodním arzenálu. Ve hře je zavedení nových cel pod záminkou národní bezpečnosti, která by se týkala průmyslových odvětví, jako jsou velkokapacitní baterie, chemikálie, elektrické sítě nebo telekomunikační zařízení. Trump podle analytiků nebude chtít v souboji s obchodními soupeři ztratit tvář.
Očekává se, že Trump ve svém projevu rovněž zdůvodní navyšování vojenských sil v Perském zálivu a možná i nový útok na Írán. Ceny ropy se pohybují v blízkosti sedmiměsíčních maxim, zatímco se očekává čtvrteční obnovení napjatých vyjednávání. Panují obavy, že případná vojenská akce by narušila nejen dodávky z Íránu, ale i toky ropy v celém regionu.
Související
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
Donald Trump , dovoz a vývoz , clo
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 1 hodinou
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 3 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.
Zdroj: Libor Novák