Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
Zatímco mnozí exportéři po celém světě minulý týden uvítali rozhodnutí Nejvyššího soudu proti Trumpovým „recipročním“ clům, nezamýšleným důsledkem by mohla být další eskalace obchodní války. Podle analytiků zprostředkovala soudní porážka Trumpovi prostor k mnohem tvrdšímu postupu, než trhy původně očekávaly. Sám prezident prohlásil, že mu Nejvyšší soud nechtěně poskytl mnohem větší pravomoci a sílu k zavádění nových cel než před samotným rozsudkem.
Bílý dům trvá na tom, že pracuje na zavedení patnáctiprocentního odvodu k pozdějšímu datu, což dává prezidentovi značnou míru volnosti v rozhodování. Celá situace se však vyvíjí mnohem chaotičtěji, než tomu bylo před týdnem. Rostoucí nejednoznačnost v obchodní politice může mít negativní dopad na investice a kapitálové toky, přičemž hrozba eskalace sporů mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery se výrazně zvýšila.
Kolem předpokladů, o které Trump opírá své nejnovější kolo cel, se navíc rozhořela debata mezi ekonomy. Prezident se odvolal na paragraf 122 obchodního zákona z roku 1974, který mu umožňuje zavést cla v situacích zásadních problémů s mezinárodními platbami. Trumpova administrativa argumentuje deficitem v obchodu se zbožím ve výši 1,2 bilionu dolarů a deficitem běžného účtu ve výši 4 % HDP.
Někteří odborníci, včetně bývalé představitelky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, tyto argumenty zpochybňují. Gopinathová uvedla, že Spojené státy rozhodně nečelí krizi platební bilance, která nastává až v momentě ztráty přístupu na finanční trhy. Odmítla také tvrzení Bílého domu, že záporná bilance primárních důchodů je důkazem vážného problému, a připsala ji spíše vysokému zájmu zahraničních investorů o americké akcie.
Na trzích mezitím panuje opatrná nálada, která zasáhla i svět kryptoměn. Bitcoin pokračoval v poklesu pod hranici 65 000 dolarů a jen za tento měsíc ztratil přibližně 20 %. Pro tuto nejznámější kryptoměnu by to mohl být pátý měsíční pokles v řadě, což představuje nejdelší sérii ztrát od roku 2018. Investoři nyní napjatě čekají na prezidentův projev o stavu Unie, který by mohl napovědět více o budoucím směřování americké politiky.
Kromě hrozby zvýšení plošných cel se zdá, že prezidentův tým zvažuje i další možnosti v obchodním arzenálu. Ve hře je zavedení nových cel pod záminkou národní bezpečnosti, která by se týkala průmyslových odvětví, jako jsou velkokapacitní baterie, chemikálie, elektrické sítě nebo telekomunikační zařízení. Trump podle analytiků nebude chtít v souboji s obchodními soupeři ztratit tvář.
Očekává se, že Trump ve svém projevu rovněž zdůvodní navyšování vojenských sil v Perském zálivu a možná i nový útok na Írán. Ceny ropy se pohybují v blízkosti sedmiměsíčních maxim, zatímco se očekává čtvrteční obnovení napjatých vyjednávání. Panují obavy, že případná vojenská akce by narušila nejen dodávky z Íránu, ale i toky ropy v celém regionu.
Související
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
Donald Trump , dovoz a vývoz , clo
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
před 58 minutami
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
před 1 hodinou
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
před 1 hodinou
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
před 2 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
před 3 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
před 4 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
před 4 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
před 6 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
včera
Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude
včera
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
včera
Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí
včera
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou
včera
Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.
Zdroj: Libor Novák