Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že americké nálety ostrov Charg „naprosto zdemolovaly“. V rozhovoru pro stanici NBC News dokonce uvedl, že armáda by mohla na toto místo zaútočit „ještě několikrát, jen tak pro zábavu“. Ostrov Charg je pro íránskou ekonomiku naprosto zásadní, protože přes něj běžně protéká 90 % veškerého exportu ropy z této země.

Ačkoliv Trump na sociálních sítích tvrdil, že se z „důvodů slušnosti“ vyhnul úderům přímo na ropnou a energetickou infrastrukturu a cílil pouze na vojenské objekty, trhy tyto zprávy neuklidnily. Charg byl během prvních dvou týdnů operací víceméně ušetřen, a jeho nynější zasažení vnímají investoři jako signál dalšího vyostření konfliktu, který už tak ochromil dopravu v Hormuzském průlivu.

Prezident o víkendu rovněž prohlásil, že „mnoho zemí“ vyšle své lodě, aby pomohly průliv znovu otevřít. Ačkoliv nejmenoval konkrétní státy, veřejně vyzval Francii, Japonsko, Jižní Koreu, Velkou Británii a také Čínu, aby se zapojily do společného úsilí o ochranu tankerů. Reakce spojenců je však zatím velmi vlažná a opatrná.

Velká Británie například připravuje plány na vyslání odminovacích dronů, místo aby do oblasti poslala válečné lodě. Londýn se totiž obává, že vyhovění Trumpovu požadavku na přímou námořní přítomnost by mohlo krizi dále eskalovat. Podobně zdrženlivá je i Jižní Korea, která pouze uvedla, že prověřuje různá opatření z mnoha úhlů pohledu.

Ceny ropy překonaly hranici 100 dolarů za barel poprvé od ruské invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety. Zatímco akcie velkých ropných společností díky tomu dosahují historických maxim, běžní spotřebitelé po celém světě pociťují rostoucí náklady. V USA vzrostla průměrná cena benzínu za poslední měsíc o 62 centů na 3,70 dolaru za galon, což vyvolává mezi občany značnou frustraci.

Donald Trump se pokouší riziko dlouhodobě vysokých cen paliv zlehčovat. Pro NBC uvedl, že věří v brzký pokles cen na úroveň nižší, než byla před válkou. „Je tam venku tolik ropy a plynu,“ prohlásil prezident. „Jen je to teď trochu ucpané, ale velmi brzy se to uvolní.“

Situace však zůstává napjatá i na evropském trhu s plynem, kde ceny v pondělí ráno vzrostly kvůli narušení exportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Benchmarkový nizozemský kontrakt na plyn s dodáním v příštím měsíci posílil o 1,82 EUR na 51,94 EUR za megawatthodinu. Evropské akciové trhy na tento vývoj reagovaly smíšeně s mírnými poklesy v Německu, Francii či Itálii.

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 dolarů. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy.  

Dosavadní údery sice mířily primárně na vojenské cíle a ropná zařízení prozatím ušetřily, přesto trhy reagují prudkými výkyvy. Skutečné nebezpečí totiž nespočívá jen v samotném poškození infrastruktury, ale v nutnosti zcela uzavřít ropná pole. Kvůli blokádě průlivu nemají těžaři v Perském zálivu jak vyvážet surovinu. Jakmile se naplní skladovací kapacity a potrubí, nezbude producentům nic jiného než zastavit těžbu, což by mohlo z trhu vymazat miliony barelů denně.

Kritická situace již nastala v Saúdské Arábii, kde bylo tento týden uzavřeno pole Safaniya, největší offshore naleziště na světě. Podobné kroky musel podniknout i Irák nebo Kuvajt, které na rozdíl od Saúdské Arábie nemají dostatečnou kapacitu ropovodů k tomu, aby Hormuzský průliv obešly. Podle Mezinárodní energetické agentury by kombinace poškozené infrastruktury a nucených odstávek mohla snížit světovou produkci o závratných 10 milionů barelů denně.

Obnova těžby po takovém uzavření polí je navíc technicky nesmírně náročný a zdlouhavý proces. Odborníci varují, že návrat k původní kapacitě může trvat týdny i měsíce, a u starších ložisek existuje riziko, že se produkci už nikdy nepodaří plně obnovit. To znamená, že ceny ropy mohou zůstat na extrémně vysokých úrovních pro domácnosti i firmy po velmi dlouhou dobu, i kdyby se válečný konflikt podařilo brzy ukončit.

Válka nezasáhla pouze ropný trh, ale drtivě dopadá i na dodávky plynu. Katar, který zajišťuje pětinu světového námořního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), musel po íránských útocích na své terminály zastavit výrobu. Ceny plynu v Evropě v reakci na to vyskočily o 80 %. Katarský ministr energetiky varoval, že návrat k běžným dodávkám bude trvat měsíce a že současná krize má potenciál srazit na kolena světovou ekonomiku.

Saúdskoarabská společnost Aramco se sice snaží situaci stabilizovat přesměrováním ropy do přístavu Yanbu v Rudém moři, ale ani tato cesta není spásná. Kapacity ropovodů jsou omezené a Saúdské Arábii zbývá podle analytiků zhruba týden, než se její zbývající sklady definitivně zaplní. Pro státy jako Irák, kterým zbývá méně než pět dní skladovacích kapacit, je situace ještě zoufalejší. Právě tyto nucené odstávky jsou nyní hlavním motorem, který žene ceny pohonných hmot vzhůru.