Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Tento nárůst přišel bezprostředně poté, co Írán v sobotu deklaroval, že opět uzavírá Hormuzský průliv pro komerční plavidla. Teherán zároveň pohrozil, že každé plavidlo, které se k průlivu přiblíží, bude považováno za legitimní cíl. Touto klíčovou cestou přitom standardně proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.

Energetické trhy vykazují extrémní výkyvy od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily útoky na Írán. Od té doby Teherán pravidelně hrozí napadením námořní dopravy v průlivu. Před vypuknutím konfliktu se cena ropy Brent pohybovala pod hranicí 70 dolarů za barel. Během března, konkrétně 9. března, však vyšplhala až k úrovni 120 dolarů.

Washington se přesto snaží o diplomatické řešení. Donald Trump uvedl, že jeho vyjednavači se v pondělí vydají do Pákistánu k dalším rozhovorům o ukončení války. V čele americké delegace má stát viceprezident JD Vance. Íránská státní média však citovala nejmenované představitele, podle nichž Teherán momentálně neplánuje účast na těchto jednáních, ačkoli oficiální pozice země zatím nebyla potvrzena.

Analytik Saul Kavonic ze společnosti MST Marquee pro BBC podotkl, že energetické trhy reagují především na oscilující příspěvky na sociálních sítích ze strany obou aktérů. Skutečná situace v terénu, která komplikuje rychlé obnovení dodávek ropy, hraje v tomto ohledu menší roli. Podle Kavonica se tyto události odehrávají v reálném čase přímo v Hormuzském průlivu jako součást širších vyjednávacích taktik.

Hormuzský průliv zůstal v neděli uzavřen. Íránské revoluční gardy rozhodnutí odůvodnily tím, že ukončily dočasné otevření trasy, protože americká blokáda porušuje podmínky příměří. Teherán trvá na tom, že průliv zůstane uzavřen až do doby, než USA svou námořní blokádu íránských přístavů ukončí. Donald Trump ovšem již v pátek zdůraznil, že blokáda potrvá až do dosažení konečné dohody.

Konflikt vyvolal globální energetickou krizi, která se projevuje prudkým růstem cen a nedostatkem pohonných hmot v některých částech světa. Zvláště těžce je zasažena Asie, která je na dodávkách z Hormuzského průlivu závislá zhruba z 90 procent. V reakci na tuto situaci přijaly tamní vlády řadu úsporných opatření. Zaměstnanci jsou vyzýváni k práci z domova a v některých zemích byl zkrácen pracovní týden či vyhlášeny dřívější školní prázdniny.

Státy jako Singapur nebo Thajsko apelují na své obyvatele, aby omezili používání klimatizace a šetřili energií. Čína, která disponuje zásobami pokrývajícími zhruba tři měsíce dovozu, rovněž zavádí úpravy. Omezuje dopady zdražování pohonných hmot, přestože občané čelí 20procentnímu skoku v cenách. Aerolinky v celém regionu zároveň zavádějí nová opatření, aby zvládly vysoké ceny leteckého paliva.

Napjatá situace trápí také Evropu. Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol varoval, že starému kontinentu zbývá přibližně šest týdnů zásob leteckého paliva. Podle Birola hrozí, že pokud dodávky zůstanou zablokovány, může v blízké budoucnosti dojít k rušení mnoha letů. Naopak ve Spojeném království ceny benzinu a nafty ke konci minulého týdne po sérii předchozích nárůstů mírně klesly.