O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Americký prezident Donald Trump na rozdíl od pesimistických vyjádření z Teheránu vyjádřil optimismus a novinářům v Bílém domě sdělil, že rozhovory by mohly přinést průlom již během nadcházejícího víkendu. Trump zároveň zopakoval svůj záměr oddělit jednání o americko-íránské válce od paralelního konfliktu v Libanonu mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Íránská strana naproti tomu trvá na tom, že obě tato bojiště jsou vzájemně propojená.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio upřesnil, že hlavním bodem diskusí s Teheránem zůstávají íránské zásoby vysoce obohaceného uranu. Washington pro dosažení trvalé mírové dohody striktně požaduje, aby Írán odevzdal svůj obohacený materiál, souhlasil s výrazným omezením svých jaderných aktivit a znovu plně otevřel Hormuzský průliv, který je klíčovou námořní trasou pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu.

Šéf íránské diplomacie Arákčí potvrdil, že komunikační kanály se Spojenými státy zůstávají otevřené a obě strany si vyměňují zprávy týkající se nutnosti zastavit agresi v Bejrútu. Zároveň však důrazně varoval, že jakýkoli budoucí izraelský útok na libanonské hlavní město vyvolá okamžité a plnohodnotné obnovení války. Íránské ozbrojené síly jsou podle jeho slov plně připraveny na Izrael udeřit, pokud k napadení Bejrútu dojde.

Íránské revoluční gardy odmítly odpovědnost za incident na kuvajtském letišti a prohlásily, že zásah terminálu byl způsoben chybou amerických obranných systémů Patriot, které selhaly při zachycování íránských raket. Gardy zároveň obvinily americké síly z provokace, která měla spočívat v zasažení íránského tankeru a komunikační věže na ostrově Kešm. Podle kuvajtské armády se však jednalo o jasný akt kriminální íránské agrese, kvůli němuž musel být v zemi dočasně přerušen veškerý letecký provoz.

Tyto čerstvé incidenty představují dosud nejvážnější zkoušku příměří z 8. dubna, které sice zastavilo více než měsíc trvající válku rozpoutanou americko-izraelským bombardováním Íránu, ale kvůli sporadickým střetům zůstává velmi nestabilní. Zatímco prezident Trump tyto obnovené střety zlehčoval s tím, že v této části světa znamená příměří pouze střelbu v umírněnější formě, izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Írán ze zahrávání si s ohněm a připomněl varování USA před plnohodnotným návratem k vojenským akcím.

K eskalaci situace dochází bezprostředně po přímých washingtonských rozhovorech mezi americkými, izraelskými a libanonskými představiteli o ukončení bojů v Libanonu. Americký návrh na zastavení útoků měl původně pokrývat pouze izraelské údery na Bejrút a operace Hizballáhu na izraelském území. Žádná z válčících stran však tento parciální plán veřejně nepřijala a vysoký představitel Hizballáhu Mahmúd Qomatí výslovně deklaroval, že hnutí žádné částečné příměří neakceptuje.

Izraelské jednotky mezitím pokračují ve své nejhlubší pozemní ofenzivě do Libanonu za poslední dvě desetiletí. Libanonské úřady oznámily, že středeční izraelské údery na jihu země zabily nejméně devět lidí včetně dvou záchranářů a další útok zasáhl automobil nedaleko Bejrútu. Hizballáh se přihlásil k raketovému útoku na izraelské vojáky na severu Izraele s prohlášením, že se jednalo o přímou reakci na izraelské porušování klidu zbraní, který měl původně platit od 17. dubna, ale v praxi nebyl nikdy dodržován.