Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Kolem plánovaného jednání však panuje značné napětí uvnitř samotné Republikánské strany. Izolacionistické křídlo hnutí „America First“ vyjadřuje obavy, že se izraelský premiér pokusí přesvědčit amerického prezidenta k obnovení a dalším stupňování vojenských úderů proti Íránu. Kritikou nešetřil například bývalý hlavní stratég Bílého domu Steve Bannon, který Netanjahuovy časté návštěvy označil za rozporuplné s americkými národními zájmy.

Roztržka přichází v kritickém momentu pět měsíců trvajícího konfliktu na Blízkém východě, kdy Spojené státy a Írán po dvoutýdenní výměně raketových úderů dočasně pozastavily bojové akce. Donald Trump sice nevylučuje návrat k tvrdému vojenskému tlaku, část jeho stoupenců však doufá, že současné příměří přejde v trvalý mír. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že americká veřejnost i prezidentova voličská základna začínají být vůči ekonomickým nákladům války stále skeptičtější.

Vztahy obou lídrů v posledních týdnech utrpěly trhliny také kvůli izraelským operacím proti hnutí Hizballáh v Libanonu. Donald Trump dal na nedávném summitu G7 najevo svou frustraci z pokračující vojenské kampaně Blízkého východu, která podle něj komplikuje snahy o dosažení dohody. Viceprezident JD Vance dokonce otevřeně obvinil izraelskou vládu ze snah o narušování americko-íránských vyjednávání.

Pro izraelského premiéra představení v Bílém domě představuje značný politický risk před nadcházejícími říjnovými volbami v Izraeli. Netanjahu potřebuje zjistit, zda má americká administrativa v úmyslu prosazovat diplomatické řešení, nebo zda podpoří razantnější postup vůči teheránskému režimu. Ústup z nekompromisních pozic by pro něj na domácí scéně znamenal vážnou ztrátu politických bodů.

Zástupci Bílého domu i přes názorové rozdíly zdůrazňují, že strategické partnerství obou zemí zůstává pevné. Hlavním společným cílem Washingtonu a Tel Avivu nadále zůstává zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Zástupci americké administrativy ubezpečují, že veškerá rozhodnutí prezidenta budou vycházet výhradně z bezpečnosti a zájmů Spojených států.

Analytici se shodují, že nadcházející jednání ukáže, zda zvítězí snaha o diplomatii, nebo zda se krize posune do další fáze. Výsledek schůzky může zásadním způsobem ovlivnit nejen situaci na Blízkém východě, ale také vnitropolitickou debatu v USA před listopadovými kongresovými volbami.