Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Bílý dům pozastavil dvoutýdenní bombardovací kampaň poté, co vojenští poradci upozornili na slábnoucí zásoby munice a riziko odvetných útoků na americké základny v regionu. Velitel amerických sil na Blízkém východě rovněž doporučil letecké údery v oblasti Hormuzského průlivu přerušit, neboť již dosáhly hranice své účinnosti. Washington původně operaci zdůvodnil tím, že Írán porušuje předchozí dohodu a brání průjezdu obchodních lodí.

Klíč k urovnání celého konfliktu se v současnosti snaží najít Omán, který s Teheránem vyjednává o budoucím režimu v Hormuzském průlivu. Hlavním sporným bodem zůstává požadavek Íránu, aby všechny procházející lodě platily tranzitní poplatky. Ománská strana navrhuje model inspirovaný Malackým průlivem, kde státy přispívají do fondu na bezpečnost a ochranu životního prostředí na dobrovolné bázi.

Íránský resort životního prostředí naproti tomu připravil vlastní plán, který požaduje kompenzace za znečišťování Perského zálivu desítkami tisíc lodí ročně. Podle tohoto návrhu by Teherán vybíral povinné poplatky odvislé od velikosti plavidla, nákladu i jeho historie. Omán se tak ocitá v složité pozici, neboť Spojené státy zavedení jakýchkoliv povinných mýtných poplatků v mezinárodní úžině zásadně odmítají.

Zatímco jednání pokračují, napětí přímo na moři neklesá. Washington i nadále podporuje obchodní plavidla, aby testovala íránskou blokádu a využívala k plavbě jižní trasy. Íránské úřady potvrdily, že o víkendu zachytily šest plavidel se vypnutými navigačními systémy, přičemž na jedno z nich zahájily palbu a ostatní donutily k návratu.

Dopady konfliktu na globální námořní dopravu zůstávají drastické. Podle údajů Organizace spojených národů klesl průjezd Hormuzským průlivem z původních téměř 130 lodí denně před vypuknutím války na pouhých pět plavidel denně. Spojené státy navíc zpřísnily ekonomický tlak a obnovily blokádu vývozu íránské ropy.