Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Tento krok pravděpodobně ještě více vyhrotí již tak napjaté vztahy mezi Bruselsem a Pekingem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se v současnosti snaží získat podporu členských států pro tvrdý zákrok proti dotovanému dovozu z Číny. Peking přitom již dříve varoval, že v případě zavedení dalších obchodních restrikcí ze strany Evropské unie přijme rázné protikroky k ochraně svých vlastních zájmů.

Navrhovaná opatření jsou součástí takzvaného minibalíčku sankcí, o kterém budou unijní ministři jednat v Lucembursku. Tento dočasný soubor opatření se zaměří na konkrétní jednotlivce a firmy, zatímco sedmadvacítka paralelně pracuje na rozsáhlejším jednadvacátém sankčním balíčku. Ten by měl mít širší sektorový charakter a jeho schválení se předpokládá později v průběhu léta, přičemž jakékoli rozhodnutí vyžaduje absolutní shodu všech členských zemí.

Kromě čtyř čínských společností navrhuje unijní dokument uvalit sankce také na pět firem ze Spojených arabských emirátů, tři z Turecka a jednu z Ázerbájdžánu. Všechny tyto subjekty se podle Bruselu podílejí na usnadňování ruské námořní dopravy a prodeje energetických surovin. Návrh cílí rovněž na dceřiné společnosti ruského ropného gigantu Lukoil a na desítky dalších organizací i jednotlivců přímo podporujících ruskou válečnou mašinerii.

V rámci přípravy nadcházejícího velkého sankčního balíčku se mezi unijními státy rozhořela debata o budoucnosti cenového stropu na nákup ruské ropy, jehož platnost vyprší v červenci. Skupina severských a pobaltských zemí navíc prosazuje zavedení komplexnějších sankcí proti hlavním ruským energetickým podnikům, jako jsou Lukoil, Gazprom, Novatek či Rosněfť. Tyto státy zároveň požadují, aby Evropská unie definitivně ukončila veškeré stávající smlouvy s ruským jaderným průmyslem.