Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.
Při posledním rozsáhlém úderu v úterý Rusko nasadilo také osm hypersonických střel Cirkon, které jsou extrémně rychlé a podle ukrajinských úřadů nebyla ani jedna z nich zneškodněna. Celý úterní útok si v zemi vyžádal 23 mrtvých a 151 zraněných. Experti upozorňují, že kromě přímých škod je cílem této strategie vyvolat strach mezi obyvateli a zvýšit tlak veřejnosti na ukrajinské vedení, aby přistoupilo na ukončení války za podmínek Kremlu.
Nárůst frekvence vzdušných úderů přímo souvisí s tím, že Rusko momentálně na frontě stagnuje. Podle britského institutu RUSI dokázala Ukrajina v dubnu poprvé od roku 2024 získat zpět více území, než kolik Rusko obsadilo. Vzhledem k oslabenému mechanismu vojenského tlaku na zemi tak pro ruské vedení zůstává letectvo a raketové vojsko jedinou schůdnou cestou, jak se pokusit dosáhnout nějakého strategického efektu.
Zatímco na začátku roku Rusko vysílalo přibližně 5 000 útočných dronů Šáhed měsíčně, minulý měsíc tento počet podle analýzy washingtonského centra CSIS vzrostl na více než 8 000. Ukrajinská protivzdušná obrana si s nimi dokáže poradit zhruba v 90 % případů a k odklonění munice z obydlených oblastí využívá i elektronický boj. Vážnější potíže však Ukrajině působí právě balistické rakety a střely Cirkon, k jejichž ničení je zapotřebí pokročilejších obranných systémů.
Během úterních útoků vypálilo Rusko 41 balistických střel, což je více než za celý předchozí měsíc, a 30 z nich zasáhlo cíl. Prezident Volodymyr Zelenskyj přitom upozornil, že země kvůli výrobním omezením dostává pouze zhruba 60 až 65 obranných raket měsíčně. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat potvrdil nedostatek střel pro systém Patriot a dodal, že velká část zásob byla spotřebována na Blízkém východě, což Rusko zneužívá k útokům na méně chráněné regiony.
V hlavním městě Kyjevě, které bývá kvůli svému strategickému významu chráněno nejlépe, přesto ruské střely poškodily několik výškových obytných a komerčních budov a zasáhly i vojenskou infrastrukturu. Svědci z místa navíc během závěrečné ranní vlny útoků neslyšeli odvetnou palbu obranných systémů, což může značit vyčerpání munice. Další škody a oběti na životech byly hlášeny z Dnipra a z Charkovské oblasti, kde údery zasáhly energetická zařízení.
V reakci na situaci nařídil hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj zlepšit systémy velení a řízení protivzdušné obrany a otevřeně přiznal kritický nedostatek moderních komplexů i střel. Prezident Zelenskyj opětovně apeloval na západní spojence s tím, že Evropa nutně potřebuje vlastní antibalistické kapacity a Ukrajina potřebuje pomoc Spojených států s dodávkami pro systémy Patriot. Analytici však varují, že americké zásoby byly vyčerpány konfliktem s Íránem a výroba nových kusů vyžaduje čas.
Ruské ministerstvo obrany označilo úterní masivní úder za odvetu za ukrajinský útok na ubytovnu ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti, kde podle Moskvy zahynulo 21 lidí. Ukrajina tehdy deklarovala, že zasáhla výhradně ruskou vojenskou jednotku. Podle politických analytiků však tyto pravidelné masivní nálety nepředstavují přímé odvety za konkrétní akce, ale jsou součástí dlouhodobého plánu, jak zajistit Rusku výhodnější pozici při případných budoucích vyjednáváních.
Související
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 1 hodinou
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 3 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 4 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 5 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 7 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
včera
Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Zdroj: Libor Novák