Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu

Úřad ředitele národního zpravodajství přitom vznikl jako reakce na selhání tajných služeb po teroristických útocích z 11. září 2001 a podle zákona vyžaduje rozsáhlou odbornost v oblasti národní bezpečnosti. Trump sice Pulteho nominaci obhajoval jeho úspěšnou kariérou ve finančním sektoru a správou citlivých tržních záležitostí, kritici však poukazují na to, že tyto zkušenosti zákonným požadavkům neodpovídají.

Pulte nicméně zapadá do Trumpova konceptu obsazování vysokých postů oddanými stoupenci bez tradiční kvalifikace, jako jsou ředitel FBI Kash Patel nebo ministr obrany Pete Hegseth. Podle demokratického senátora Jacka Reeda je Pulte nejméně kvalifikovanou osobou v historii americké zpravodajské komunity, přičemž Trumpovu snahu obklopovat se nekritickými loajalisty označil za jeden z faktorů, které zemi dříve zatáhly do válečného střetu s Íránem.

Jmenování Pulteho přichází v době, kdy Trump čelí politickému tlaku ze strany své vlastní základny kvůli válce a kauze Jeffreyho Epsteina. Výběrem tohoto kandidáta demonstruje svým tvrdým stoupencům a konzervativním médiím, že i nadále vystupuje jako narušitel zavedených pořádků a bojovník proti takzvanému „přítomnému hlubokému státu“.

Krok ocenili představitelé hnutí MAGA včetně viceprezidenta JD Vance, podle kterého musí byrokracie tajných služeb podléhat zvolenému vedení. Jmenování navíc následovalo bezprostředně poté, co republikánští senátoři zablokovali schválení miliardového fondu na odškodnění lidí, kteří se považují za oběti zpolitizované justice během Bidenovy administrativy.

Vzhledem k odmítavým postojům řady senátorů by Pulte měl jen malou šanci na trvalé schválení do funkce, ve které nahrazuje odstupující Tulsi Gabbardovou. Jako úřadující vedoucí však Pulte potvrzení Senátu nepotřebuje, protože podle zákona o reformě federálních volných míst může prezident dočasně pověřit vedením úřadu osobu, která již dříve prošla senátním schválením pro jinou vládní pozici.

V této roli může setrvat minimálně 210 dní, což pokryje celé období až do listopadových voleb. Demokratická opozice má z Pulteho působení obavy i kvůli dřívějšímu kontroverznímu kroku Gabbardové, která se objevila u zásahu FBI ve volebním centru v Georgii. Panují obavy, že by Trumpovi spolupracovníci mohli využít například záminku zahraničního vměšování k vyhlášení výjimečného stavu a převzetí kontroly nad organizací voleb.

Obavy z toho, že Pulte bude zneužívat vládní pravomoci k prosazování Trumpových zájmů a trestání jeho odpůrců, zesilují jeho předchozí kroky ve funkci šéfa hypoteční agentury. Z této pozice totiž postoupil ministerstvu spravedlnosti trestní oznámení kvůli údajným podvodům s hypotékami, která mířila proti čtyřem prominentním demokratům vyšetřujícím Trumpa, včetně newyorské generální prokurátorky Letitii Jamesové nebo členky Rady guvernérů Federálního rezervního systému Lisy Cookové.

Podle předsedy senátního výboru pro tajné služby Marka Warnera tak prezident vybral úředníka, který jasně prokázal ochotu využívat státní aparát k politické odplatě. Celé jmenování tak ukazuje, že Trump hodlá zbytek svého druhého funkčního období pojmout stejně bouřlivě jako své dosavadní působení v úřadu.