Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Podle vyjádření amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera je nepřijatelné, aby klíčoví partneři tento problém neřešili, protože to nutí americké dělníky soutěžit na globálním trhu za nerovných podmínek. Tento nový návrh přichází jako další pokus o oživení Trumpovy ochranářské politiky poté, co Nejvyšší soud USA v únoru prohlásil jeho dřívější cla za nelegální a obchodní soud minulý měsíc shledal protiprávními i následná plošná desetiprocentní cla, která však během odvolacího řízení zůstávají v platnosti. Využití argumentu nucené práce má prezidentovi umožnit tato soudní omezení obejít, přičemž Spojené státy zároveň samostatně hrozí zavedením pětadvacetiprocentních cel na dovoz z Brazílie.

Nová iniciativa vychází z vyšetřování pracovněprávních předpisů šedesáti obchodních partnerů podle paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974. Výsledná osmadevadesátistránková zpráva sice konstatuje, že zákaz dovozu produktů nucené práce formálně nezavedly pouze Kanada, Ekvádor, Evropská unie, Indonésie, Mexiko a Pákistán, nicméně Bílý dům dospěl k závěru, že Kanada své zákony dostatečně nevymáhá.

V případě Evropské unie pak plošný zákaz začne platit až v prosinci 2027, kvůli čemuž oběma těmto partnerům uvalení cel rovněž hrozí. Konkrétně by Evropská unie, Kanada, Mexiko, Tchaj-wan a Velká Británie měly čelit desetiprocentním celním sazbám, zatímco na Čínu, Japonsko, Indii, Jižní Koreu, Brazílii a Švýcarsko by se vztahovala cla ve výši 12,5 procenta. Opatření nicméně nevstoupí v platnost okamžitě, neboť nejprve projde fází veřejného připomínkování a přezkumu.

Evropská komise reagovala prohlášením, že unie sice sdílí americké obavy ohledně nucené práce, ale zavedení cel z těchto důvodů považuje za neoprávněné. Brusel zároveň zdůraznil, že očekává plné dodržování loňské červencové dohody, která stanovila patnáctiprocentní cla na většinu zboží, a dodal, že skrytá cla porušují ducha tohoto ujednání.

Britská vláda ústy svého mluvčího uvedla, že problematiku nucené práce již v minulosti vyřešila prostřednictvím legislativy, konkrétně zákonem o moderním otroctví, a o svých krocích americkou administrativu pravidelně informuje. Londýn zároveň ujistil, že preferenční přístup britských firem na trh na základě stávající dohody zůstává v platnosti a pro britské celní sazby se v tuto chvíli nic nemění.