Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Prezident Trump potvrdil, že s oběma lídry udržuje dobré vztahy a pravidelně s nimi vede rozhovory. Odmítl však upřesnit, kdy přesně naposledy s ruským prezidentem hovořil. Přestože si Trump dal za cíl ukončit válku, která začala rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, konflikt trvá i více než rok po začátku jeho druhého funkčního období.

Tato vyjádření zazněla ve stejný den, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina z jaderného terorismu. Zelenskyj varoval, že ruská vojenská aktivita v blízkosti Černobylu, kde se odehrála nejhorší jaderná katastrofa v evropských dějinách, představuje vážné riziko opakování podobné tragédie. Situace je o to naléhavější, že si právě připomínáme čtyřicáté výročí této události.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že svět nesmí dopustit, aby tento jaderný terorismus pokračoval. Podle Zelenského je nejlepším způsobem, jak zabránit dalšímu nebezpečí, přimět Rusko k zastavení těchto útoků. Pozornost Bílého domu se sice v poslední době stále více soustředí na konflikt na Blízkém východě, ale Trump ujišťuje, že na situaci mezi Ruskem a Ukrajinou nadále pracuje.

Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

Zelenskyj poukázal na praktickou překážku, kterou je fakt, že stejný vyjednávací tým Spojených států vede diskuse o obou konfliktech současně. Skupinu vedenou vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa, tak čeká značná zátěž. Ačkoliv prezident chápe, že Washington je nyní plně vytížen íránskou krizí, zdůrazňuje, že na Ukrajinu se v diplomatickém úsilí nesmí zapomínat.

Podle ukrajinské hlavy státu není možné přistoupit k argumentu, že se o Ukrajině bude hovořit až později. Zdůraznil, že jeho země již nyní prožívá obrovskou tragédii a řešení obou krizí musí probíhat paralelně. Současná geopolitická situace navíc negativně ovlivnila dodávky klíčových zbraní pro potřeby ukrajinské armády.

Prezident konkrétně zmínil nedostatek protibalistických raket, jejichž přísun je nyní ohrožen. Důvodem jsou omezené výrobní kapacity ve Spojených státech, které podle něj nedostačují aktuálním potřebám. Kyjev se tak potýká s přímými komplikacemi při zajišťování obrany svého vzdušného prostoru.

V rozhovoru zaznělo i téma finanční pomoci, o níž se diskutovalo krátce poté, co Evropská unie schválila dlouho očekávanou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Zelenskyj označil získání těchto prostředků za otázku přežití a základní existence svého státu. Půjčka byla po měsíce blokována dosluhujícím maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který požadoval obnovení dodávek ruské ropy.

Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.

Dnes je však zřejmé, že Kyjev nad Spojenými státy definitivně zlomil hůl. Ukrajina se nyní agresivně zaměřuje na hledání nových diplomatických a vojenských partnerů po celém světě. Své zkušenosti s drony začala sdílet se Saúdskou Arábií, Katarem či Spojenými arabskými emiráty a uzavírá dohody o zbrojní výrobě s Německem. Nečeká už na souhlas z Washingtonu a podniká vlastní akce, jako jsou údery na ruská ropná zařízení, a to i přes varovné signály od svých partnerů.

Prezident Zelenskyj začal používat jazyk, který byl ještě nedávno naprosto nemyslitelný, upozornil web The Atlantic. Otevřeně naznačuje, že Spojené státy již nepovažuje za spolehlivého spojence. Dokonce šel tak daleko, že vyzval evropské země, aby se začaly připravovat na budoucnost mimo transatlantickou vazbu. Podle něj je nezbytné, aby se Evropa osamostatnila v otázkách bezpečnosti.

Ukrajinský prezident se nedávno ostře ohradil proti rozhodnutí Trumpovy administrativy zmírnit sankce na ruskou ropu. Tento krok, motivovaný snahou zabránit růstu cen energií během konfliktu s Íránem, označil za selhání americké diplomacie. Podle Zelenského Rusko opět přechytračilo amerického prezidenta a využilo jeho politiku ve svůj prospěch. Svou kritiku navíc zveřejnil i v angličtině na sociálních sítích, aby jeho vzkaz nikdo nepřeslechl.

V reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně možného vystoupení USA z NATO začal Zelenskyj argumentovat pro vytvoření nové bezpečnostní architektury. Pokud by se Spojené státy skutečně stáhly z evropské obrany, Evropská unie by podle něj musela hledat pomoc u zemí, jako jsou Norsko, Velká Británie nebo Turecko. Tento postoj je v ostrém kontrastu k ostatním evropským lídrům, kteří se dosud snažili udržet zdání, že Amerika zůstává věrná svým tradičním závazkům.

Tato změna v ukrajinské rétorice je důsledkem několika faktorů. Washington nejenže omezil dodávky zbraní ve prospěch svých vlastních priorit, ale opakovaně na Kyjev tlačil, aby odstoupil svá území Putinovi. Pro Ukrajince se tak Amerika stala méně předvídatelným partnerem a stále častěji ji vnímají jako aktéra, který se přiklání k Moskvě. Zelenskyj proto cítí potřebu varovat ostatní evropské země před nebezpečím, kterému nyní všichni čelí.

Změna přístupu Kyjeva přichází v době, kdy se vojenská situace na Ukrajině paradoxně zlepšila. Díky rozvoji vlastního dronového průmyslu a reformám ve vojenské struktuře převzaly ukrajinské síly v mnoha oblastech iniciativu. Podle dostupných informací způsobují ruské straně vyšší ztráty, než dokáže nahradit, a daří se jim osvobozovat více území, než Rusko zabírá. Na frontových liniích se navíc osvědčila strategie využívající drony, která omezuje mobilitu ruských jednotek.