Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

V rámci domácí politiky se vláda zaměřila na pomoc takzvaným zranitelným domácnostem. Ty se v posledních týdnech potýkají s prudkým nárůstem cen topného oleje. Na podporu těchto rodin bylo vyčleněno přibližně 50 milionů liber. Zatímco lidé v Anglii mohou o pomoc žádat prostřednictvím místních úřadů, ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku budou do procesu zapojeny tamní samosprávy.

Na mezinárodní scéně zůstává největším tématem zablokovaný Hormuzský průliv, který je kritickým místem pro dodávky energií. Starmer uvedl, že Spojené království si plně uvědomuje důležitost znovunastolení plynulé dopravy v této oblasti a spolupracuje se spojenci na životaschopném plánu. Zároveň však rezolutně prohlásil, že Británie nebude vtažena do širšího konfliktu.

Tento postoj britského premiéra naznačuje, že Londýn pravděpodobně nevyhoví požadavkům Donalda Trumpa na výraznou vojenskou podporu. Starmer výslovně zdůraznil, že případné kroky k otevření průlivu nebudou probíhat pod hlavičkou mise NATO. Britský postoj tak vyvolává otázky, jakou pomoc bude vláda schopna nabízet, pokud blokáda potrvá několik měsíců a dále zatíží veřejné finance, které jsou již oslabeny předchozími zásahy během pandemie a války na Ukrajině.

Reakce ostatních světových spojenců na Trumpovy výzvy jsou zatím převážně odmítavé. Německý ministr obrany Boris Pistorius požadavky Washingtonu rázně zamítl s tím, že jde o válku, kterou Německo nezačalo. Podobně se vyjádřila australská ministryně Catherine King, která vyloučila vyslání válečných lodí, a japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi, jenž potvrdil, že Tokio v současné době o námořní bezpečnostní operaci neuvažuje.

Jižní Korea prozatím volí zdrženlivější diplomatický jazyk. Soul uvedl, že bude o záležitosti úzce komunikovat s USA a rozhodnutí učiní až po pečlivém zvážení všech okolností. Čína se pak k přímé žádosti Donalda Trumpa nevyjádřila konkrétně, ale ústy mluvčího své ambasády ve Washingtonu připomněla, že odpovědnost za zajištění stabilních a plynulých dodávek energií nesou všechny strany.

Z Bílého domu mezitím zaznívá stupňující se kritika směrem k evropským partnerům. Tisková mluvčí Karoline Leavitt prohlásila, že ostatní země profitují z toho, že americká armáda eliminuje íránskou hrozbu, a je tedy správné, aby se podílely na nákladech a rizicích. Na adresu Londýna mluvčí dodala, že podle Trumpova názoru mělo Spojené království jednat mnohem dříve.

Leavitt přirovnala současný tlak na spojence k dřívějším Trumpovým výzvám ohledně zvyšování výdajů na obranu v rámci NATO. Podle jejích slov bude prezident i nadále volat po větší aktivitě Evropy. Sám Donald Trump plánuje v průběhu pondělí vystoupit hned několikrát, mimo jiné na tiskové konferenci a při slavnostním podpisu dokumentů po boku viceprezidenta JD Vance.

Sám premiér Starmer připustil, že v současné situaci panuje velká míra nejistoty. Vláda podle něj momentálně operuje v režimu, kdy se rozhodnutí přijímají ze dne na den a z týdne na týden.