Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Trump na své platformě Truth Social prohlásil, že by raději uzavřel dohodu, ale varoval, že pokud k ní nedojde, bude to pro Írán a jeho lid „velmi špatný den“. Navzdory těmto silným slovům zůstává nejasné, co přesně chce prezident v tuto chvíli dosáhnout a proč zvažuje vojenskou akci právě nyní. V zákulisí se vedou debaty o tom, zda nechat prostor diplomacii, nebo udeřit silou.

První možností je nechat prostor diplomatickému úsilí. Prezidentův zmocněnec Steve Witkoff a poradce Jared Kushner vedou v posledních týdnech s íránskými představiteli nepřímé rozhovory. Další kolo těchto jednání v Ženevě, které je naplánováno na čtvrtek, je vnímáno jako zlomové. Regionální zdroje uvádějí, že tento den rozhodne o všem – buď o válce, nebo o dohodě.

Hlavním kamenem úrazu v jednáních zůstává obohacování uranu. Zatímco Trump trvá na tom, že Írán nesmí mít žádnou schopnost uran obohacovat, íránská strana to považuje za své právo a věc národní hrdosti. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dal jasně najevo, že se této technologie, kterou vyvinuli jejich vlastní vědci, nehodlají vzdát. Obě strany se sice snaží být kreativní, ale shoda je zatím v nedohlednu.

Druhou cestou je omezený vojenský úder na vybrané cíle uvnitř Íránu. Tento krok by měl za cíl demonstrovat, že americké hrozby jsou reálné, a přimět Teherán k přijetí amerických podmínek. Mezi potenciální cíle patří odpaliště balistických raket, jaderná zařízení nebo budovy Revolučních gard. Trump potvrdil, že tuto možnost reálně zvažuje jako nástroj k vynucení dohody.

Odborníci se však přou, zda by takový úder skutečně vedl Írán zpět k jednacímu stolu. Mnozí se obávají, že by se íránský postoj naopak vyostřil. Existuje také vážné riziko odvety vůči americkým základnám a personálu v regionu. Americká armáda je nicméně připravena jakýkoliv rozkaz provést a má v místě dostatek prostředků, včetně letadlových lodí a stovek bojových letounů.

Třetí a nejradikálnější možností je rozsáhlá operace s cílem svrhnout íránský režim. Tato varianta by zahrnovala několik vln simultánních útoků na vojenské instalace, protivzdušnou obranu a klíčové představitele režimu. Přestože je v regionu dostatek palebné síly k provedení takového plánu, vojenští lídři, včetně generála Dana Cainea, vyjadřují obavy z rozsahu a komplexnosti takové operace.

Generál Caine varoval před potenciálními americkými ztrátami a nadměrným vytížením zásob zbraní, které jsou aktuálně potřeba také pro podporu Izraele a Ukrajiny. Trump však na sociálních sítích uvedl, že podle Caineova názoru by bylo vojenské vítězství nad Íránem snadné, pokud by se pro něj Washington rozhodl. Otázkou zůstává, jak dlouho by se americké síly musely v konfliktu angažovat.

Zásadním problémem plánu na změnu režimu je absence jasné představy o tom, kdo by současné vedení nahradil. Trumpova administrativa nemá přesný obraz o vnitřní íránské opozici. Neexistuje ani záruka, že by i masivní vojenský zásah skutečně vedl k pádu režimu. Tato nejistota je předmětem intenzivních debat v krizovém štábu Bílého domu.

Zatímco část Trumpova týmu stále doufá v diplomatický průlom, jiní poradci tvrdí, že Írán je v současnosti výrazně oslaben a nyní je ten správný čas k akci. Rozhodující slovo bude mít sám prezident, který se musí rozhodnout, zda riskovat další vleklý konflikt na Blízkém východě, nebo pokračovat v tlaku skrze vyjednávání a sankce.