Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Tento posun znamená, že Spojené státy nyní oficiálně staví svou politiku na zpochybňování klimatických změn, které sám prezident označuje za podvod. Tím se země dostává do hluboké mezinárodní izolace.

Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.

USA jsou momentálně jediným státem, který neparticipuje na Pařížské dohodě, a v přístupu k ekologii se ocitají ve stejné skupině jako Írán nebo Libye. Zrušený mechanismus přitom nebyl žádnou novinkou; šlo o výsledek dlouhodobého legislativního vývoje, jehož kořeny sahají až do 70. let minulého století.

Podle kritiků je za touto změnou kurzu politický obchod s těžařskými giganty. Spekuluje se o dohodě z roku 2024, v níž měl Trump výměnou za miliardový příspěvek na kampaň přislíbit fosilnímu průmyslu rozsáhlé ústupky.

Tento slib nyní prezident plní prostřednictvím balíčku „One Big Beautiful Bill“, který těžařům přináší daňové výhody v hodnotě 18 miliard dolarů, zatímco podporu pro obnovitelné zdroje energie zcela zastavuje.

Kromě legislativních změn došlo i k personálním obměnám v dozorčích orgánech, kam byli dosazeni lidé blízcí ropnému průmyslu. Během úvodních 100 dnů v úřadu se Trumpově administrativě podařilo odstranit více ekologických regulací než za celé jeho předchozí funkční období. Tento agresivní přístup k deregulaci životního prostředí vyvolává zděšení nejen mezi vědci, ale i u širší veřejnosti, která se s dopady klimatických změn potýká čím dál častěji.

Zejména u mladých lidí pod 30 let tato situace vyvolává vážné psychické dopady. Průzkumy naznačují, že zhruba dvě třetiny mladých Američanů trpí eko-úzkostí, což je stav stresu a obav z budoucnosti planety, který jim komplikuje běžný život.

Tento fenomén se přitom netýká pouze liberálů; pociťuje ho i více než 60 % mladých konzervativců a republikánů. Kroky současné vlády tak prohlubují celospolečenské napětí a zanechávají na životním prostředí stopy, které bude v budoucnu velmi obtížné napravit.