CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Válka podle CNN přinesla krutý paradox, kdy si Západ sice přeje konec bojů kvůli rostoucím nákladům na obranu a energie, ale právě nedostatečná materiální podpora z jeho strany odsuzuje Ukrajinu k pokračování v boji. Evropský přístup se jeví jako falešná úspora, protože hrozí, že pokud by se konflikt rozšířil po kolapsu ukrajinských linií, budou budoucí výdaje mnohonásobně vyšší. Přesto se zdá, že ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci, ale spíše k tiché naději, že se agresor jednou sám zastaví.

V oblasti diplomacie došlo k naprostému rozvratu dosavadních norem. Americký prezident Donald Trump opustil dekády zavedených formátů vyjednávání a zvolil disruptivní přístup, který však zatím nepřináší hmatatelné výsledky. Navzdory okázalým gestům, jako bylo přijetí Vladimira Putina na Aljašce, nebo hrozbám vůči Kyjevu, se mír nedostavil v deklarovaných krátkých lhůtách. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dokonce připustil, že Spojené státy si nejsou jisté, zda Rusko o skutečný mír vůbec stojí.

Nejvýraznější technologickou evolucí, která pravděpodobně přetrvá nejdéle, je plná automatizace válčení. Útočné drony zaplnily kritické mezery v ukrajinské obraně a vyvolaly bezprecedentní inovační cyklus, kdy se nové nápady na ničení objevují každých šest týdnů. Pokroky jsou mrazivé, drony jsou dnes vybaveny senzory pohybu a na bojišti dokážou čekat na procházející pěchotu, než vybuchnou. Tento vývoj nutí západní armády k urychlené a náročné adaptaci.

Válka také redefinovala význam evropanství a spolehlivost transatlantických záruk. Aliance NATO byla založena na příslibu, že USA budou Evropu bránit, ale současná administrativa tuto jistotu oslabuje. Evropští lídři se přesto zdráhají radikálně navýšit obranné rozpočty na úroveň 5 % HDP, což mnozí slibují až v horizontu devíti let. Západní představitelé stále lpí na narativu o blížícím se ruském ekonomickém kolapsu, což je však spíše přání než reálná strategie.

Globální rovnováha sil se pokřivila tím, jak Spojené státy ustupují ze své role světového hegemona. Ostatní mocnosti sledují v ukrajinském konfliktu vlastní zájmy. Čína sice neposkytuje Rusku plnou vojenskou podporu, ale nákupem ropy a prodejem technologií pro drony jej udržuje nad vodou. Indie podobně financovala Moskvu nákupem levných surovin a svůj postoj zmírňuje jen kvůli obchodním dohodám s USA. Amerika se nyní zaměřuje na lokální cíle a ideologickou kompatibilitu svých spojenců.

Pro běžné Ukrajince znamenají tyto změny neustálou úzkost, bolest a ztráty. I po čtyřech letech traumatu je šok z invaze stále citelný. Zkušení důstojníci popisují válku jako hru, do které musí neustále vhazovat další mince, aby mohli hrát další kolo. Kromě technologické převahy Ruska v oblasti dronů čelí Ukrajina také nasazování cizích žoldáků z Nepálu či Nigérie. Obrovským problémem se stává vyčerpání vojáků, kteří bojují bez odpočinku od samého začátku.

Situace se dramaticky mění i pro civilisty v blízkosti fronty. Města jako Kramatorsk, která dříve fungovala jako vojenské uzly se stále otevřenými obchody a restauracemi, jsou nyní pod neustálou palbou malých útočných dronů zasahujících auta a obytné domy. Lidé, kteří doufali, že jejich domovy nebudou okupovány, jsou nuceni k rychlému ústupu do bezpečnějších oblastí. Vše se vyvíjí velmi rychle a rodiny jsou rozdělovány mobilizací a evakuací.

Ukrajinci v poli, jako je Tymur Samosudov, vědí, že v technologickém závodě s časem nelze polevit ani na minutu. Co funguje dnes, bude příští měsíc neúčinné. Přestože ukrajinská pěchota čelí na některých úsecích až dvacetinásobné přesile, technologický pokrok umožňuje způsobovat nepříteli vysoké ztráty. Odhodlání k vítězství zůstává pro Ukrajince existenční nezbytností bez ohledu na to, zda a jakou pomoc od okolního světa obdrží.