Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Pavel podle Deníku potvrdil, že zákon o státním rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun, Sněmovně nevrátí. Přestože Národní rozpočtová rada (NRR) upozornila, že je návrh v rozporu se zákonem, prezident se rozhodl nevyužít své právo veta. K tomuto kroku se odhodlal i přes vážné výhrady týkající se zákonnosti celého dokumentu.

Pavel vysvětlil, že ačkoliv se konflikt se zákonem o rozpočtové odpovědnosti zdá být silným argumentem pro veto, právní analýzy v této věci nejsou jednoznačné. Podle hlavy státu stojí zákon o rozpočtové odpovědnosti i zákon o státním rozpočtu na stejné právní úrovni. V takovém případě pak rozhodující slovo náleží Poslanecké sněmovně, která o obou normách hlasuje.

Prezident zdůraznil, že mu nepřísluší zasahovat do konkrétních parametrů vládního hospodaření. Uvedl, že hlava státu nemá v pravomoci určovat vládě výši deficitu ani rozdělovat prostředky do jednotlivých rozpočtových kapitol. Tímto vyjádřením definitivně potvrdil, že i přes kritiku opozice i odborných orgánů rozpočet svým podpisem stvrdí.

Značnou část diskuse prezident věnoval situaci na Ukrajině, kde ruská agrese trvá již čtvrtým rokem. Pavel zopakoval svou dřívější prognózu, že konflikt může skončit pouze dohodou, která pravděpodobně bude zahrnovat i dočasné územní ústupky Kyjeva.

Rusko podle něj představuje dlouhodobou hrozbu, jejímž cílem není mír, nýbrž trvalý vliv nad bývalými satelity. Ruskou strategii popsal jako neustálý konflikt, v němž se mění pouze intenzita a použité nástroje, od kybernetických útoků až po dezinformace.

V otázce reprezentace Česka na nadcházejícím červencovém summitu NATO v Ankaře dal prezident jasně najevo své ambice. Navzdory tlaku ministra zahraničí Petra Macinky, který se snažil prosadit, aby delegaci vedl premiér Babiš, Pavel potvrdil, že by na summit rád jel on.

Tradičně je hlavou delegace na aliančních summitech prezident a Pavel věří, že by v této tradici mělo Česko pokračovat, zejména v době takto vyhrocené bezpečnostní situace v Evropě.

Debata se dotkla i vnitřních záležitostí vlády, konkrétně jmenování Igora Červeného ministrem životního prostředí. Prezident v této souvislosti apeloval na to, aby se resort vrátil ke své podstatě, tedy ochraně přírody založené na datech a odborné diskusi, nikoliv na emocích a boji proti „zeleným ideologiím“.

Reagoval tak na obavy, zda ministerstvo nebude ze zákulisí fakticky ovlivňovat vládní zmocněnec Filip Turek. Pavel zdůraznil, že absence odborného dialogu v oblasti ekologie vede pouze k další radikalizaci společnosti.