Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.
Prezident zdůraznil, že země, které jsou přímo ovlivněny íránským pokusem o uzavření průlivu, mají zájem na tom, aby byla cesta opět volná a bezpečná. Zatímco Trump mluví o koordinované akci, zůstává nejasné, které státy již skutečně přislíbily konkrétní vojenskou pomoc. Bílý dům zatím neposkytl bližší upřesnění a oslovené země jako Japonsko nebo Čína se k věci nevyjádřily přímo.
Britské ministerstvo obrany nicméně potvrdilo, že se svými partnery aktivně diskutuje o různých možnostech, jak zajistit bezpečnost lodní dopravy v regionu. Podobně se již dříve vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který podpořil myšlenku námořní koalice, ale zároveň upozornil, že organizace takové mise může trvat několik týdnů.
Reakce z Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat a nesla se v duchu ostré kritiky i posměchu. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí varoval, že politika Bílého domu problémy spíše vyvolává, než aby jim předcházela. Podle něj se ukázalo, že americký bezpečnostní deštník je „plný děr“, a Spojené státy nyní musí prosit ostatní mocnosti, včetně Číny, o pomoc se zajištěním bezpečnosti.
Velitel námořnictva Islámských revolučních gard Azíz Rezá Tangsírí dokonce Trumpa zesměšnil za to, že hledá posily u jiných států. Zároveň připomněl, že Hormuzský průliv nebyl vojensky zcela uzavřen, ale je pouze „pod kontrolou“. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy Írán efektivně zastavil průjezd ropných tankerů, což vyvolalo globální energetickou krizi, se kterou se Trumpova administrativa snaží bojovat.
Donald Trump ve svých vyjádřeních trvá na tom, že Spojené státy sice Írán vojensky i ekonomicky drtí, ale odpovědnost za volný průjezd by měly nést především ty státy, které ropu z této oblasti odebírají. „Vždy to mělo být týmové úsilí a teď jím konečně bude,“ napsal prezident s tím, že USA budou při koordinaci těchto sil výrazně pomáhat.
Situace v Hormuzském průlivu zůstává kritická, protože jde o jednu z nejdůležitějších tepen pro světový obchod s energiemi. Jakékoli narušení dopravy v tomto místě má okamžitý dopad na ceny pohonných hmot a stabilitu světové ekonomiky. Znovuotevření trasy pro komerční plavbu proto administrativa označuje za svou absolutní prioritu v rámci probíhajícího konfliktu.
Íránský ministr zahraničí Araghčí závěrem popřel, že by byl průliv zablokován pro všechny. Podle jeho tvrzení je cesta uzavřena pouze pro plavidla a tankery, které mají vazby na Spojené státy nebo Izrael, zatímco ostatním lodím je průjezd údajně umožněn. Tento postoj však odporuje realitě na trhu s energiemi a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem.
Související
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
Donald Trump , Hormuzský průliv , Írán
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
před 1 hodinou
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
před 2 hodinami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 4 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 5 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 7 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 7 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 8 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 10 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 11 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 12 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 14 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 15 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 16 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák