Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Téma se dostalo do popředí zájmu poté, co mikrofony loni v září během vojenské přehlídky v Pekingu zachytily Putina, jak v rozhovoru s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem mluví o možnosti dosáhnout nesmrtelnosti prostřednictvím výměny lidských orgánů, připomíná The Wall Street Journal.

Vládní iniciativa oficiálně cílí na záchranu 175 000 životů do konce desetiletí, přičemž kritici poukazují na to, že toto číslo se nápadně blíží odhadům ruských vojenských ztrát ve válce na Ukrajině. Výzkumné projekty podporované státem se soustředí na vývoj genové terapie, která má zpomalit buněčné stárnutí blokováním specifického receptoru RAGE odpovědného za stárnutí buněk.

Dalšími klíčovými oblastmi jsou 3D biotisk živých tkání a xenotransplantace, tedy pěstování lidských orgánů v geneticky modifikovaných mini prasatech. Ruské laboratoře již oznámily pokrok v tisku lidské chrupavky a myší štítné žlázy s tím, že plnohodnotné náhrady orgánů by mohly být dostupné kolem roku 2030.

Do čela těchto programů Putin postavil své nejbližší okolí, včetně své nejstarší dcery, endokrinoložky Marii Voroncovové, která dohlíží na státní genetické projekty. Hlavní intelektuální silou celého projektu je fyzik Michail Kovalčuk, šéf Kurčatovova institutu, který dlouhodobě prosazuje myšlenku continuous repair neboli nepřetržité opravy lidského těla. Ruský prezident se o metody omlazení zajímá dlouhodobě a v minulosti doporučoval zahraničním státníkům například kryoterapii, tedy pobyt v komorách s teplotami hluboko pod bodem mrazu.

Na rozdíl od podobných projektů na Západě, které financují technologičtí miliardáři, se však ruský výzkum potýká s nedostatkem mezinárodně uznávaných výsledků. Práce Putinem pověřených vědců nebyly téměř vůbec publikovány v recenzovaných odborných časopisech.

Podle nezávislých ruských expertů jsou prezentované úspěchy spíše přáními než reálnými výsledky a vědci často pouze plní zadání stárnoucího politbyra s cílem zajistit si štědré financování. Celý projekt navíc naráží na realitu mezinárodních sankcí, které ruské badatele odřízly od západní spolupráce, i na fakt, že průměrná délka života mužů v Rusku zůstává na hranici 68 let, což je výrazně méně než v USA či západní Evropě.