Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Čas podle šéfa estonských zpravodajců nehraje v prospěch Ruské federace, jelikož se na Putina nabaluje kombinace ekonomických, vojenských i společenských tlaků. Tyto okolnosti by jej ve výsledku mohly donutit zasednout k diplomatickému stolu. Estonsko přitom slouží v rámci NATO jako sledovací stanoviště a Rosin se ve své práci dlouhodobě zaměřuje právě na analýzu dění uvnitř sousední země.

Mezi představiteli v Kremlu se již údajně nehovoří o absolutním vítězství, protože si lidé ve vedení uvědomují nepříznivý vývoj situace na ukrajinském bojišti. Moskva podle Rosina přichází o větší množství mužů, než kolik je schopna nově naverbovat. Analytici například uvádějí, že do letošního ledna postupovala ruská armáda v průměru pouze o sedmdesát metrů denně, přičemž denní ztráty mrtvých a zraněných dosahovaly zhruba tisíce vojáků.

Tento minimální územní postup se v průběhu letošního roku navíc zcela zastavil. Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden prohlásil, že Rusové přicházejí každý měsíc o patnáct až dvacet tisíc vojáků, do čehož nejsou započítáni zranění. Ukrajinské ministerstvo obrany pak za samotný duben vykázalo přes třicet pět tisíc zabitých nebo těžce zraněných ruských vojáků, což odpovídá číslům z předchozích měsíců.

Většinu z těchto ztrát mají na svědomí bezpilotní letouny, do jejichž vývoje a výroby investovaly obrovské prostředky obě válčící strany. Podle odhadů estonské rozvědky bude tento masivní posun směrem k dronové válce i nadále omezovat výraznější změny na frontových liniích. V současné chvíli totiž ani jedna strana nedisponuje silou k provedení rozsáhlého mechanizovaného průlomu hluboko do nepřátelského týlu.

Technologická rovnováha v oblasti bezpilotních prostředků se sice v průběhu bojů neustále přelévá z jedné strany na druhou, Ukrajina však hlásí úspěchy s novou generací zachycovacích dronů. Ty pomáhají mírnit dopady ruských úderů na tamní města. Ukrajinský ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov potvrdil, že podíl úspěšně sestřelených útočných dronů Šáhed pomocí těchto interceptorů se za poslední čtyři měsíce zdvojnásobil.

Pokud by Rusko chtělo oživit své tažení a obsadit zbytek Donbasu, což je jeho oficiální cíl, muselo by podle Rosina přistoupit k formě nucené mobilizace. Další stovky tisíc mužů na bojišti by sice pro Ukrajinu znamenaly vážný problém, ale pro samotný Kreml by takový krok přinesl značná rizika pro vnitřní stabilitu. Ruské vedení se vnitrostátními nepokoji velmi vážně zabývá, a proto by se k takovému rozhodnutí neodhodlalo snadno.

Předchozí částečná mobilizace záložníků ze září 2022 vyvolala v zemi odpor, vlnu protestů a masivní odchod mužů do zahraničí. Od té doby se úřady spoléhaly na finanční pobídky a vysoké bonusy od regionálních vlád pro nově příchozí rekruty. Možnosti nabízet tyto finanční stimuly se ovšem zmenšují s tím, jak se ruské hospodářství dostává pod stále citelnější tlak.

Ekonomiku začínají výrazně zasahovat válečné náklady, mezinárodní sankce i úspěšné ukrajinské útoky na ropný průmysl. Minulý týden Rusko snížilo svůj odhad hospodářského růstu pro letošní rok z původních 1,3 % na pouhých 0,4 %. Místopředseda vlády Alexandr Novak tento propad zdůvodnil nedostatkem pracovních sil na trhu, nadměrnými vládními výdaji a západními sankcemi.

Ukrajinské dálkové drony útočí na rafinerie, exportní uzly a potrubí stovky kilometrů hluboko ve vnitrozemí, čímž energetickému sektoru způsobily škody za miliardy dolarů. Rosin v souvislosti s nedávnými útoky přímo na Moskvu poznamenal, že pro obyvatele Ruska začíná být válka reálnou hrozbou přímo v jejich domovech. Zůstává však otázkou, do jaké míry tyto události ovlivňují samotného Putina, pro něhož je ukrajinská otázka silně ideologickou záležitostí.

I když ruská vojska nebudou schopna postupovat kupředu, estonský šéf rozvědky předpokládá, že Putin bude v konfliktu vytrvale pokračovat. Ruské síly se podle něj pokusí udělat nadcházející zimu pro Ukrajince minimálně stejně náročnou, jako byla ta předchozí. Pokud se prezidentovi nepodaří dosáhnout cílů vojenskou cestou, nepochybně využije jiné prostředky, aby v Kyjevě nastolil proruskou vládu.

V Moskvě zároveň roste paranoia, což vedlo ke zpřísnění bezpečnostních opatření kolem hlavy státu kvůli spekulacím o možných převratech. Problémy v ruské společnosti začínají způsobovat také vojáci vracející se z fronty, kteří si s sebou přivážejí násilí, psychické potíže a sklon ke kriminalitě. Někteří z nich se po návratu domů zapojují do struktur organizovaného zločinu.

Podle loňské studie amerického institutu CSIS mají navrátilci z ukrajinské fronty na svědomí již více než tisíc usmrcených či zraněných osob uvnitř Ruska. Přestože v zemi kvůli hospodářské stagnaci sílí nespokojenost s válkou, otevřené nepokoje se zatím nečekají kvůli tvrdé kontrole disentu ze strany tajných služeb. Podobné režimy však bývají uvnitř křehké, a pokud k nějaké změně dojde, může nastat velmi rychle a nečekaně.