Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Výzkum, který navazuje na dlouhodobé sledování zájmu australské mládeže o zprávy, vyzpovídal v únoru přes tisíc respondentů ve věku od 10 do 17 let. Získaná data odhalila, že v prvních měsících nemělo nařízení na většinu dětí téměř žádný vliv. Celých 61 % uživatelů mladších 16 let totiž na internetu fungovalo naprosto stejně jako předtím. Pouze přibližně čtvrtina dotázaných zaznamenala, že vládní stopka jejich aktivitu na sociálních sítích nějak omezila nebo zcela ukončila.

U minority dětí, kterým státní zásah sociální sítě výrazně zredukoval, se však okamžitě projevil masivní úbytek informací. Polovina z nich potvrdila, že kvůli novému zákonu ví o dění ve světě mnohem méně věcí než dříve. Tento trend vyvolává značné obavy z budoucnosti, kdy se s očekávaným odstraňováním technických nedostatků v systému kontroly může informovanost dospívajících propadnout ještě výrazněji.

Nedostatek zpráv má navíc destruktivní vliv na ochotu mladých lidí zapojovat se do veřejného života. Již loňská zpráva australského úřadu ACARA poukázala na nejnižší úroveň občanských znalostí u školáků za poslední dvě dekády. Aktuální čísla potvrzují, že kvůli nepřítomnosti na sítích ztrácí mládež možnost vyhledávat témata, která ji zajímají, méně o věcech diskutuje a přichází o prostor pro vyjadřování vlastních názorů.

Dřívější analýzy přitom prokazují, že povědomí o veřejném dění zvyšuje u dospívajících pocit vlastní schopnosti měnit věci kolem sebe. Sledování zpráv prokazatelně zvyšuje ochotu angažovat se v komunitních projektech. Nelze však očekávat, že by se odříznutí teenageři po ztrátě sociálních sítí automaticky přesunuli ke sledování tradičních médií.

Klasické zpravodajské domy totiž mladá generace vnímá jako cizí svět, ve kterém nemá své zastoupení. Podle tří čtvrtin dotázaných nemají mediální organizace ponětí o realitě jejich životů a 71 % považuje za velmi složité najít v běžném vysílání obsah, který by byl pro jejich věkovou skupinu relevantní.

Předchozí výstupy ze stejného projektu navíc potvrdily, že australská média s mladými lidmi pracují velmi povrchně. V běžném zpravodajství se sice často objevují na doprovodných vizuálních materiálech, avšak prostor pro přímé vyjádření dostávají zcela minimálně. Pokud se navíc dostanou do hlavního vysílání při mimořádných událostech, bývají často prezentováni zkresleně jako sebestřední nebo problematičtí jedinci.

Jelikož se dá předpokládat, že se kontrola dodržování zákazu bude časem zpřísňovat, bude nutné najít funkční cesty, jak mládež k alternativním zdrojům informací přivést. Klíčovým prvkem je v tomto směru důvěra. Mladé lidi je třeba systematicky učit o roli nezávislé žurnalistiky v demokracii, vysvětlovat jim postupy tvorby kvalitního obsahu a rozvíjet jejich schopnost kriticky vyhodnocovat online zdroje.

Tento úkol by měl ideálně spočívat na rozvoji mediální gramotnosti ve školách, což ovšem vyžaduje finanční podporu pro úpravu osnov a proškolení učitelů. V Austrálii už některé projekty, jako je Behind The News od veřejnoprávní ABC nebo Squiz Kids, vhodné podklady nabízejí. Tradiční redakce však musí samy změnit přístup a začít mladé lidi zobrazovat objektivněji. Průzkum rovněž připomíná, že prvním a nejstabilnějším zdrojem informací je pro děti jejich nejbližší rodina, což klade velkou zodpovědnost také na samotné rodiče.