sociální sítě

Související články:

Kandidáti na prezidenta: Jak jsou aktivní na internetu a sociálních sítích?

Česko bojuje s dezinformacemi. Je pět základních otázek, které by si měl člověk při čtení zpráv položit, vysvětluje Žabka

Dezinformační scéna na sociálních sítích a v médiích především od začátku covidové pandemie a posléze války na Ukrajině výrazně posílila. V této změně hraje roli mnoho faktorů. Strach z covidu byl prvním z nich, následně velkou část společnosti obtěžovala opatření proti této nemoci. Mnozí pak nejsou zastánci vakcinace. Tohoto využívají alternativní média či buřiči na sociálních sítích, kteří nejen českou společnost postupně rozdělili.

Internetoví „hrdinové“ končí u soudu jen výjimečně, padl však možná přelomový rozsudek

Dva obžalovaní si vyslechli rozsudek kladenského soudu za nenávistné výroky o Ukrajincích na svojí nahrávce, kterou sdíleli na sociálních sítích. Patrik Tušl a Tomáš Čermák se podle soudu provinili natočením dvacetiminutového videa, které zveřejnili na sociálních sítích. V něm vyzývali k útokům na Ukrajince.

Slovenský premiér Heger navrhne unijní řešení regulace sociálních sítí

Slovenský premiér Eduard Heger navrhne unijní řešení regulace sociálních sítí, jejich provozovatelé podle něj stávající povinnosti zanedbávají. Heger to dnes řekl v souvislosti s nedávnou vraždou dvou lidí u gaybaru v Bratislavě, kterou slovenská policie vyšetřuje jako teroristický útok. Útočník totiž k šíření svých názorů například právě o komunitě LGBT+ využíval sociální sítě.

Ukrajincům se nedaří jen na bojišti, válku vyhrávají i na sítích

Po téměř osmi měsících visí válka na Ukrajině na vlásku. Ukrajinské protiofenzivy stále postupují, zatímco ruské síly se stále tlačí jinam. Na internetu je to však velmi jednostranná záležitost, napsal zpravodajský server BBC News.

Lidé na sociálních sítích rozvíjí recesi o připojení Kaliningradu k Česku

Satirické úvahy podporující připojení ruské Kaliningradské oblasti k Česku vyvolaly v posledních dnech na sociálních sítích lavinu vtipů, recesistických komentářů, imaginárních akcí a takzvaných internetových memů. Myšlenka připojení strategické ruské exklávy k České republice již několik dní žije v Česku i sousedním Polsku svým vlastním životem - s nadsázkou na ni reagují i některé státní a veřejné instituce, města či politici.

Komentář

Česko na prvním místě? „Vlastenci“ jsou sice vidět, v případě války s Ruskem by však zemi zřejmě nebránili

Společnost se štěpí na dva hlavní tábory - ty, co vyčítají současnou krizi vládě Petra Fialy, a ty, kteří za tím vidí Putina. V diskusích na různých sociálních sítích se to hemží hádkami, urážkami a vyjádřeními, která jsou na hranici debaty a trestného činu schvalování genocidy a útočné války.

Ženu v Saúdské Arábii odsoudili k 45 letům vězení za používání sociálních médií

Saúdskoarabský soud odsoudil ženu k 45 letům vězení za údajné poškozování země prostřednictvím aktivit na sociálních sítích, informovala agentura AP. Jedná se již o druhý takový rozsudek během tohoto měsíce, který přitáhl pozornost médií.

Europoslanci schválili regulaci velkých digitálních firem i obsahu na sítích

Evropský parlament dnes schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím.

Každý Čech tráví na sociálních sítích téměř tři hodiny denně, ukázal průzkum

Průměrná doba, kterou Češi tráví na sociálních sítích, se letos zvýšila o šest minut na rekordních 165 minut denně. Proti předcovidovému roku 2019 jde o nárůst o 22 minut. Roste využívání ve všech věkových kategoriích včetně seniorů nad 60 let, kde využívá sociální sítě denně 60 procent lidí. Vyplývá to z pravidelného průzkumu AMI Digital Index, prezentovaném na dnešní tiskové konferenci.

Rozhovor

Dezinformace pomáhají šířit sociální sítě, nastavením podporují senzace. Je nutné zintenzivnit ověřování informací, říká odbornice

Dezinformační weby hledají stále nové cesty pro šíření svého obsahu. Přesouvají se na jiné domény nebo sociální sítě, kde vznikají uzavřené skupiny posilující vyhraněné názory konzumentů dezinformací, tvrdí Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute (PSSI). V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz uvedla, jaká témata v současné době dezinformační scénou nejvíce rezonují a co je proti šíření falešných zpráv vhodné dělat.

Slovensko chystá zákon, aby přimělo internetové platformy odstraňovat škodlivý obsah

Slovensko chystá zákon, kterým chce přimět internetové platformy a provozovatele sociálních sítí, aby odstraňovali z webu nenávistné příspěvky a jiný škodlivý obsah. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace. Při přípravě normy se ministerstvo inspirovalo podobnou právní úpravou v Německu a chystaným unijním nařízením ohledně digitálních služeb.

Moderování obsahu na sociálních sítích nutí uživatele psát kódovanou řečí

Výraz "neživý" místo slova mrtvý, "pikantní lilek" místo vibrátoru nebo zkratka SA zastupující anglický výraz pro sexuální napadení. I takto vypadá "algospeak": Kódovaný jazyk používaný uživateli sociálních sítí ve snaze předejít automatickému zablokování jejich příspěvků a zajistit jim co největší dosah tváří v tvář algoritmům na moderování obsahu. Tyto systémy mají čím dál větší vliv na vyjadřování na různých platformách, především na tiktoku, popsal deník The Washington Post (WP).

Francouzská vláda chce dostat k volbám i mladé, začala spolupráci se Snapchatem

Francouzská vláda spojila síly se sociální sítí pro sdílení fotografií a krátkých videí Snapchat, aby zlepšila komunikaci s nejmladší generací voličů a přitáhla ji k nedělním prezidentským volbám. Ve Francii panují obavy, že volební účast bude na místní poměry malá - podle aktuálních odhadů kolem 70 procent. O dohodě dnes ve společném prohlášení informovala vláda a firma, píše agentura AFP.

Vědci popsali, jak a komu škodí sociální sítě

Častý pobyt na sociálních sítích může nejvíce uškodit dětem v rané pubertě a také adolescentům krátce po dosažení plnoletosti. V nové studii k tomu došli britští vědci, kteří zkoumali, jak čas strávený na facebooku, instagramu či tiktoku ovlivňuje pocit životní spokojenosti u dětí a dospívajících.

Komentář

Jak říct Rusům, co se na Ukrajině děje? Efektivní nástroje máme všichni před očima

Chtělo by se říct, že celý svět s hrůzou sleduje šílené aktivity Vladimira Putina na Ukrajině. Ve skutečnosti by to ale bylo poměrně zavádějící tvrzení, propaganda totiž v některých zemích úřaduje, a tak se k tamním lidem skutečné informace o porušování mezinárodního práva, útoku na svrchovaný stát či o válečných zločinech nedostanou. Jednou z těch zemí je právě Rusko, kde cenzura jede na plné obrátky a stát nařizuje médiím, co smí a nesmí psát. Jde s tím něco udělat? Ano, a relativně lehce.

GIBS na demonstracích i sociálních sítích monitoruje veřejná vyjádření o ruské invazi

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) monitoruje veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska. V tiskové zprávě inspekce upozornila, že trestněprávní limity svobody projevu se týkají i všech příslušníků bezpečnostních sborů a jejich zaměstnanců.

Za souhlas s ruským útokem na sociálních sítích hrozí až tři roky vězení

Veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být za současných okolností posuzována jako trestný čin, za který hrozí až tříleté vězení. V tiskové zprávě to dnes uvedl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

První sociální síť prý vznikla před 50 000 lety v Africe

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve - přesněji před 50.000 lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa.

Toxicita na internetu přibývá. Počet nenávistných příspěvků stoupl o 380 procent

Na sociálních sítích českých samospráv vzrostl za necelé dva roky počet nenávistných příspěvků, polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací o 380 procent. Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Vyplývá to z analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv facebookových stránek 100 obcí a 120 měst.