Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?

Studie zadaná vládou na začátku letošního roku odhalila, že 96 % dětí ve věku 10 až 15 let používá sociální média a sedm z deseti z nich bylo vystaveno škodlivému obsahu a chování. Toto zahrnovalo misogynní materiály, videa s rvačkami a obsah propagující poruchy příjmu potravy či sebevraždu. Každé sedmé dítě také nahlásilo chování typu grooming ze strany dospělých nebo starších dětí a více než polovina se stala obětí kyberšikany.

Australská vláda zatím jmenovala deset platforem, na které se zákaz vztahuje. Jde o Facebook, Instagram, Snapchat, Threads, TikTok, X, YouTube, Reddit a streamovací platformy Kick a Twitch. Vláda je pod tlakem, aby zákaz rozšířila i na online hraní. Platformy jako Roblox a Discord v obavě z možného zacílení nedávno samy zavedly kontroly věku pro některé funkce, zjevně ve snaze vyhnout se zahrnutí do zákazu. Vláda uvedla, že bude seznam dotčených platforem nadále přezkoumávat, přičemž bude zohledňovat tři hlavní kritéria.

Jsou jimi, zda je jediným nebo "významným účelem" platformy umožnit online sociální interakci mezi dvěma nebo více uživateli, zda platforma umožňuje uživatelům interakci s některými nebo všemi ostatními uživateli a zda umožňuje uživatelům zveřejňovat materiál. YouTube Kids, Google Classroom a WhatsApp nejsou zahrnuty, protože se nepovažuje za to, že by tato kritéria splňovaly. Děti budou také stále moci sledovat většinu obsahu na platformách, jako je YouTube, kde není nutný účet.

Zákaz nepostihuje děti ani jejich rodiče, kteří by jej porušili. Odpovědnost za jeho vymáhání nesou společnosti provozující sociální média. Těm hrozí pokuty až do výše 49,5 milionu australských dolarů za závažná nebo opakovaná porušení. Vláda vyžaduje, aby společnosti přijaly "přiměřené kroky" k zamezení přístupu dětem a aby využívaly technologie pro ověřování věku, aniž by je konkrétně specifikovala. Zvažuje se použití vládních průkazů totožnosti, rozpoznávání obličeje či hlasu nebo odvození věku. Poslední zmíněná metoda odhaduje věk osoby na základě online informací jiných než datum narození, například podle chování nebo interakcí na síti.

Vláda platformy vybízí k použití více různých metod. Upozornila, že se platformy nemohou spoléhat pouze na to, že uživatelé sami deklarují svůj věk, ani na to, že se za ně zaručí rodiče. Společnost Meta, která vlastní Facebook, Instagram a Threads, již oznámila, že od 4. prosince začne účty nezletilých uzavírat. Osoby omylem vyřazené z platformy by mohly použít vládní průkaz totožnosti nebo poskytnout video-selfie pro ověření věku. Ostatní dotčené platformy zatím neoznámily, jak se s novou regulací vypořádají.

Bez jasné představy o použitých metodách je těžké říci, zda bude zákaz účinný. Vznikají obavy, že technologie pro ověřování věku mohou chybně blokovat některé uživatele, zatímco nezletilé odhalit nedokážou. Vlastní zpráva vlády například zjistila, že technologie pro posuzování obličeje je nejméně spolehlivá právě pro demografickou skupinu, na kterou cílí. Byly také vzneseny otázky, zda jsou pokuty za porušení dostatečně vysoké. Bývalý manažer Facebooku Stephen Scheeler pro AAP uvedl: "Společnosti Meta trvá asi hodinu a 52 minut, než vydělá 50 milionů dolarů na příjmech."

Kritici tvrdí, že i při řádné implementaci zákaz ve skutečnosti nesníží online škody pro děti. Zahrnuty nejsou seznamovací weby ani herní platformy a ani chatboti s umělou inteligencí, kteří se nedávno dostali do titulků kvůli údajnému povzbuzování dětí k sebevraždě či vedení "smyslných" rozhovorů s nezletilými. Jiní poukazují na to, že dospívající, kteří se spoléhají na sociální média pro udržování komunity, se ocitnou v izolaci. Argumentují, že efektivnější by bylo vzdělávat děti v tom, jak se na sociálních médiích pohybovat. Ministryně komunikací Annika Wellsová připustila, že zákaz nemusí být "dokonalý." Na začátku listopadu uvedla, že "v průběhu to bude vypadat poněkud neuspořádaně," což je prý typické pro velké reformy.

Kritici také vyjádřili obavy ohledně rozsáhlého shromažďování a ukládání dat, které bude nutné pro ověření věku, a potenciálního zneužití těchto informací. Austrálie, podobně jako mnoho jiných zemí, zaznamenala v posledních letech řadu závažných úniků dat. Vláda však tvrdí, že legislativa obsahuje "silné ochrany" osobních údajů. Tyto ochrany stanovují, že takové informace nesmí být použity k jinému účelu než k ověření věku a musí být po jeho provedení zničeny, přičemž za porušení hrozí "závažné sankce." Platformy navíc musí nabídnout alternativu k použití vládních průkazů totožnosti.

Společnosti provozující sociální média byly listopadovým oznámením o zákazu zděšeny. Argumentovaly, že bude obtížné ho implementovat, snadné obejít a časově náročné pro uživatele, a navíc ponese rizika pro jejich soukromí. Také naznačovaly, že to zažene děti do temných koutů internetu a připraví mládež o sociální kontakt. Společnosti Snap a YouTube dokonce popřely, že by byly sociálními médii.

Mateřská společnost YouTube, Google, údajně stále zvažuje, zda podá právní žalobu proti zahrnutí platformy do zákazu. I když Meta oznámila, že zákaz zavede, argumentovala, že to ponechá dospívající s "nekonzistentní ochranou napříč mnoha aplikacemi," které používají. TikTok a Snap na parlamentních slyšeních v říjnu uvedly, že i přes nesouhlas zákaz implementují. Kick, jediná australská společnost zahrnutá do zákazu, oznámila, že zavede "řadu opatření" a bude i nadále "konstruktivně" spolupracovat s úřady.

Zákaz používání sociálních médií pro osoby mladší 16 let je celosvětově první a ostatní země jej budou bedlivě sledovat. Jinde byly vyzkoušeny různé přístupy k omezení času stráveného u obrazovek a na sociálních médiích a k zamezení přístupu k škodlivému obsahu, ale nikde nebyl zaveden úplný zákaz dotčených platforem. Například ve Velké Británii hrozí online společnostem vysoké pokuty nebo dokonce uvěznění jejich manažerů, pokud nezavedou opatření k ochraně mladých lidí před nezákonným a škodlivým obsahem.

Jiné evropské země povolují používání sociálních médií pod určitým věkem pouze se souhlasem rodičů. Francouzské parlamentní šetření doporučilo zákaz pro osoby mladší 15 let a zavedení "zákazu vycházení" na sociálních médiích pro 15- až 18leté. Dánsko oznámilo plány na zákaz pro mladší 15 let a Norsko zvažuje podobný návrh. Španělská vláda poslala parlamentu návrh zákona, který by vyžadoval souhlas zákonných zástupců pro přístup osob mladších 16 let. Pokus o zákaz osobám mladším 18 let bez souhlasu rodičů v americkém státě Utah byl federálním soudcem loni zablokován.

Dospívající, které oslovila BBC, uvedli, že si již zakládají nové účty s falešným věkem před zavedením zákazu, ačkoli vláda varovala společnosti, že očekává odhalení a odstranění takových účtů. Teenageři si také online doporučují alternativní aplikace sociálních médií nebo dávají tipy, jak se pokusit zákaz obejít. Někteří, včetně influencerů, přešli na společné účty se svými rodiči. Komentátoři navíc předpovídají nárůst používání VPN, které maskují zemi, ze které se uživatel připojuje k internetu. Podobný nárůst byl zaznamenán ve Velké Británii po implementaci pravidel pro kontrolu věku.