Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Macron ve videu zveřejněném na sociálních sítích označil tento krok za významný posun vpřed a zdůraznil, že Francie ukazuje Evropě cestu v oblasti ochrany dětí a dospívajících. Dále poděkoval zákonodárcům za podporu normy. Na síti X doplnil, že se k textu musí ještě vyjádřit Ústavní rada, načež přijde čas na jeho uvedení do praxe.

Po předchozím souhlasu Senátu prošel návrh v Národním shromáždění poměrem 279 hlasů pro vůči 81 proti. Zákaz se zařazuje mezi opatření stále většího počtu zemí, které omezují přístup k sociálním sítím kvůli varováním před jejich škodlivými dopady na mládež. Omezení se má zavádět ve dvou fázích, přičemž od prvního září nebudou moci děti pod 15 let zakládat nové účty. Na již existující profily se má předpis uplatnit od ledna 2027.

Ministryně pro digitální záležitosti Anne Le Hénanff před hlasováním označila časový harmonogram za realistický, neboť nástroje pro ověřování věku již existují a další se připravují, přičemž povinnost vymáhat nová pravidla bude ležet na samotných platformách. Ministryně novinářům sdělila, že všichni obyvatelé Francie budou muset po dobu čtyř měsíců prokázat svůj věk a účty osob mladších 15 let budou uzavřeny. Současně ujistila veřejnost o garantované ochraně osobních údajů uživatelů.

Zavedení opatření do září zároveň zajistí platnost dalšího ustanovení zákona, kterým je zákaz mobilních telefonů na středních školách od začátku nového školního roku. Francouzský úřad pro dohled nad veřejným zdravím vloni upozornil na škodlivost platforem jako TikTok, Snapchat či Instagram pro dospívající, zejména dívky, ačkoliv to není jediný důvod zhoršujícího se duševního zdraví. Zákonodárci se shodli na nutnosti regulace, ale obě komory parlamentu se rozcházely v přístupu.

Francouzští senátoři preferovali dvoustupňový systém rozlišující mezi černou listinou škodlivých platforem a službami přístupnými se souhlasem rodičů. Nakonec však převážil plošný zákaz prosazovaný dolní komorou, a to i přes kritiku části levice ohledně procesu ověřování věku, rychlosti zavádění, rizik obcházení či obav o soukromí. Výjimky ze zákazu se vztahují na encyklopedie nebo vzdělávací platformy a text nepožaduje žádné postihy pro děti ani rodiče. Poslankyně Laure Miller pro AFP uvedla, že velké platformy jsou podle jejího názoru převážně připraveny.

Systém černých listin by vyžadoval více času, nové konzultace s Evropskou komisí a nesl by určité riziko nesouladu s evropským právem, jak zmínila centristická senátorka Catherine Morin-Desailly. Omezením přístupu k sociálním sítím se zabývá i samotná Evropská komise, na kterou se s touto iniciativou obrátily Francie, Řecko či Španělsko. Předsedkyně komise Ursula von der Leyen nedávno prohlásila, že děti by měly mít k sociálním sítím fázovaný a postupný přístup. Evropská komise navíc představila aplikaci pro ověřování věku, kterou členské státy včetně Francie začaly v posledních měsících testovat.

Po loňském pozastavení důchodové reformy Macronovou vládou může být tento zákaz poslední velkou domácí změnou prezidenta před odchodem z funkce v příštím roce. Postup Francie budou bedlivě sledovat i další evropské státy, přičemž země patří mezi dvacítku států světa, jež podobná opatření navrhly nebo již zavedly. V prosinci minulého roku se první zemí na světě požadující po platformách TikTok, YouTube či Snapchat odstranění účtů osob mladších 16 let pod hrozbou vysokých pokut stala Austrálie.