EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě

Podle vyjádření šéfky Komise na konferenci v Kodani je nutné zvážit takzvaný „odklad sociálních médií“. Von der Leyenová zdůraznila, že dětství a rané dospívání jsou formativní roky, ve kterých jsou mladí lidé velmi zranitelní. Posunutí věkové hranice by jim mělo poskytnout více času na to, aby se stali odolnějšími vůči negativním vlivům online světa, než do něj naplno vstoupí.

Evropská unie se v tomto ohledu hodlá inspirovat Austrálií, kterou von der Leyenová označila za průkopníka. Austrálie již dříve zavedla minimální věkovou hranici 16 let pro přístup k sociálním sítím. Brusel nyní zkoumá, zda by podobný model mohl fungovat i v evropském kontextu, přičemž se čeká na závěry panelu odborníků, kteří se bezpečností dětí na internetu zabývají.

Iniciativa na úrovni EU přichází v době, kdy některé členské státy již začaly jednat na vlastní pěst. Například Francie se aktivně snaží zvýšit věkovou hranici pro sociální sítě na 15 let. Paříž také patří mezi hlavní zastánce toho, aby se tato problematika neřešila pouze lokálně, ale aby vzniklo jednotné celoevropské řešení, které by zjednodušilo pravidla pro uživatele i platformy.

Zvýšení věkového limitu však nezbavuje technologické firmy jejich odpovědnosti. Von der Leyenová připomněla, že společnosti musí své platformy navrhovat jako bezpečné již od základu, což jim ukládá evropský Akt o digitálních službách (DSA). Regulace věku je tedy pouze jednou částí širší strategie, jak zajistit zdravější digitální prostředí pro nejmladší generaci.

Úspěch takového opatření ovšem závisí na jednom zásadním technickém prvku, a tím je spolehlivé ověřování věku. Bez funkčního mechanismu, který by dokázal skutečný věk uživatele ověřit, by jakékoliv věkové omezení zůstalo pouze na papíře. V této souvislosti předsedkyně Komise poukázala na nedávno představenou unijní aplikaci pro ověřování věku.

Právě tato aplikace se přitom stala terčem ostré kritiky kvůli údajným bezpečnostním nedostatkům. Odborníci upozorňovali na mezery v zabezpečení dat, které by mohly ohrozit soukromí uživatelů. Von der Leyenová však v Kodani tyto obavy odmítla a trvala na tom, že aplikace splňuje všechny nezbytné požadavky a je připravena k nasazení.

Diskuse o omezení přístupu k sociálním sítím se úzce dotýká také duševního zdraví mládeže. Odborníci dlouhodobě varují před riziky spojenými s nadměrným užíváním platforem, jako jsou poruchy soustředění, kyberšikana nebo negativní dopad na sebevědomí. Legislativní návrh by tak měl být odpovědí na rostoucí obavy rodičů i pedagogů z dopadů digitálních technologií.

Kromě věkových limitů se Evropská komise zaměřuje i na moderování obsahu a ochranu osobních údajů. Akt o digitálních službách již nyní dává unijním orgánům silné nástroje, jak postihovat firmy, které dostatečně nebojuje proti škodlivému obsahu. Nový návrh na zvýšení věkové hranice by tyto pravomoci dále doplnil v oblasti specificky zaměřené na mládež.