Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Prezident zdůraznil, že současný vývoj neznamená automatický restart plnohodnotných vojenských operací nebo opětovné shazování bomb. Spojené státy podle něj jednoduše přejdou do režimu mlčení, ale zároveň plně zachovají stávající námořní blokádu, kterou Trump přirovnal k pevnému kusu oceli. Šéf Bílého domu zopakoval, že necítí žádný tlak na rychlé dosažení dohody, protože má nad Teheránem značnou diplomatickou i ekonomickou převahu, která mu umožňuje vyčkávat tak dlouho, jak bude potřeba.

Mezitím však íránská média přinesla zprávy, že Teherán a jeho regionální spojenci vážně uvažují o aktivaci dalších bojových front v reakci na izraelské vojenské operace v Libanonu. Mezi zvažovanými kroky je zejména zablokování strategického průlivu Báb al-Mandab, který se nachází na jižním konci Rudého moře a představuje klíčovou vstupní bránu k Suezskému průplavu. Tento krok by mohl drasticky narušit globální obchod, což se okamžitě projevilo prudkým nárůstem cen ropy na světových trzích.

Průliv Báb al-Mandab, který v nejužším bodě měří pouhých 29 kilometrů, spojuje Evropu s Asií a patří k nejvytíženějším námořním trasám na světě, kde již dříve na obchodní lodě útočili jemenští Hútíové podporovaní Íránem. Tito ozbrojenci začali na plavidla útočit v závěru roku 2023 jako odvetu za izraelské operace v Pásmu Gazy. To přinutilo lodní společnosti využívat mnohem delší námořní trasy, což jim výrazně zvýšilo náklady na palivo, pojištění i mzdy posádek.

Přes tento průliv proudí téměř patnáct procent celkového celosvětového námořního obchodu, přičemž předchozí narušení dopravy mezi lety 2023 a 2025 stálo podle odhadů z lodního průmyslu zhruba dvacet miliard dolarů ročně. Během současné války však zůstala tato cesta doposud z velké části splavná. To po efektivním uzavření Hormuzského průlivu ze strany Íránu zachraňovalo především Saúdskou Arábii, která je největším světovým exportérem ropy a mohla tudy dál vyvážet svou surovinu.

Jemenští Hútíové se k nejnovějším zprávám z Teheránu sice zatím oficiálně nevyjádřili, avšak jejich náměstek ministra informací Mohammed Mansour již dříve pro stanici CNN uvedl, že úplné uzavření průlivu Báb al-Mandab je reálnou možností. Zdůraznil přitom, že veškeré následky takového kroku ponesou výhradně američtí a izraelští agresoři. Otázky ohledně dalších kroků Íránu začaly narůstat poté, co tamní státní média potvrdila přerušení rozhovorů s Washingtonem kvůli situaci v Libanonu.

Íránští představitelé v minulosti využívali diplomatická jednání k tomu, aby dali najevo své sebevědomí a demonstrovali, že mají v záloze silné vojenské karty, pokud diplomacie selže. Revoluční gardy varovaly, že jakýkoliv nový střet se rozšíří daleko za hranice regionu a přinese jejich odpůrcům zdrcující údery a naprostou zkázu. Ministr zahraničí Abbás Aráqčí rovněž avizoval, že případná budoucí odvetná opatření budou obsahovat mnoho překvapení a armáda použije zcela nové nástroje.

Pokud by otevřená válka skutečně propukla nanovo, Írán by mohl vedle nové námořní blokády zaútočit také na ropné vrty v arabském světě. Pokud by totiž Donald Trump splnil své hrozby a zacílil na íránské rafinerie a elektrárny, Teherán by mohl zasáhnout citlivá místa sousedních států s cílem vyvolat globální ekonomickou paniku. Analytici navíc varují, že v nejvyšším stupni eskalace by Írán mohl svými raketami dlouhého doletu překvapivě zaútočit i na evropské cíle, například na klíčové americké letecké základny ve Velké Británii nebo na logistické centrum Ramstein v Německu.