Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy

Kořeny tohoto násilí sahají do roku 2011 a vyplývají z dlouhodobých konfliktů o půdu a přírodní zdroje mezi zemědělci z etnika Hausů a kočovnými pastýři z etnika Fulbů. Tyto spory se výrazně vyostřily v důsledku klimatické krize, odlesňování a rychlého růstu populace, což vedlo k transformaci původních domobran v bezohledné kriminální gangy. Podle monitorovací organizace Acled bylo v sedmi státech severozápadní Nigérie mezi lety 2010 a 2023 zaznamenáno 13 485 úmrtí spojených s touto banditskou činností.

Násilnosti na severozápadě země mají specifický charakter, protože na rozdíl od severostřední Nigérie, kde spolu bojují muslimští Fulbové s křesťanskými zemědělci, zde proti sobě stojí výhradně vyznavači islámu. Problém prohlubuje fakt, že rozsáhlá území včetně federálních přírodních rezervací zůstávají zcela bez přítomnosti policie a armády. Vládní orgány tato místa fakticky opustily, čehož využívají různé militantní, džihádistické a banditské skupiny jako bezpečných úkrytů pro držení rukojmí a vedení partyzánské války.

Neschopnost po sobě jdoucích vládních administrativ zajistit bezpečnost vedla v zemi k prudkému nárůstu terorismu. Zatímco v roce 2022 klesl počet úmrtí spojených s terorismem na historické minimum 392 případů, v roce 2025 toto číslo vzrostlo na 750, což představovalo největší globální nárůst. Bandité viní z této situace vládní korupci a poukazují na nesplněné sliby ohledně výstavby nemocnic, škol, přehrad či zavedení pitné vody.

V posledních letech se navíc stírají hranice mezi prostým banditismem a ideologickým džihádismem, což dokumentuje vzestup hnutí Lakurawa v severostředním regionu. Tato skupina původně vznikla jako domobrana bojující proti banditům, následně se však proměnila v teroristickou organizaci, která od místních komunit vybírá náboženské daně výměnou za ochranu. Situaci zhoršují také propustné hranice s okolními státy a chronicky podfinancované bezpečnostní složky.

Ozbrojené gangy v Nigérii jednají s pocitem naprosté beztrestnosti, přičemž mladší členové se svým loupením chlubí na sociální síti TikTok a starší vůdci získávají politický vliv. To se potvrdilo při únosu 25 školaček ve státě Kebbi, který zorganizoval známý banditský vůdce Ado Aleru. Cílem této akce bylo úspěšně přimět vládní úřady k propuštění Aleruova synovce a dalších deseti mužů, kteří byli zadrženi po návratu z pouti do Saúdské Arábie.

Zoufalé místní komunity, které již nevěří v efektivní zásah ze strany státu, se pokoušejí s gangy vyjednávat vlastní příměří. Příkladem je dohoda z konce roku 2025 mezi Bellovým gangem a hornickým městem Nahuta, která banditům zaručuje volný pohyb a přístup na trhy pod podmínkou, že do obydlených oblastí nebudou nosit zbraně. Členové gangů tak nyní pracují v dolech společně s místními obyvateli a sdílejí s nimi stejné služby.

Samotní bandité si zbraně ponechávají s odůvodněním, že se musí chránit před konkurenčními skupinami a vládními bezpečnostními složkami. Na otázky ohledně původu zbraní nebo důvodů únosů odmítají odpovídat, případně reagují smíchem. Absenci právního vzdělání uvádějí jako hlavní důvod, proč spory o dobytek a půdu neřeší u soudů, ale se zbraní v ruce, přičemž vyjadřují přání, aby jim vláda zajistila bezpečné podmínky pro pastvu.