USA zaútočily na íránské radary a řídící a velící centra

Podle vyjádření Ústředního velitelství USA zasáhly víkendové útoky íránské radary a centra pro řízení a velení. Spojené státy tímto způsobem reagovaly na předchozí agresivní kroky ze strany Íránu. Mezi ně patřilo zejména sestřelení amerického bezpilotního letounu MQ-1, který se v té době pohyboval nad mezinárodními vodami.

Americké stíhačky reagovaly na situaci velmi rychle. Během operace zlikvidovaly íránskou protivzdušnou obranu, jednu pozemní řídicí stanici a dva útočné drony. Tyto bezpilotní letouny totiž podle amerického velitelství představovaly přímou hrozbu pro plavidla, která proplouvají tamními regionálními vodami.

Na druhé straně íránské Islámské revoluční gardy oznámily, že zasáhly americkou leteckou základnu. Z této základny byl podle nich veden útok na telekomunikační věž na íránském ostrově Sírík. Íránská státní média sice neupřesnila, o jaké konkrétní vojenské zařízení šlo, nicméně Kuvajt souběžně oznámil, že musel odrazit dronové a raketové útoky.

Obě strany si vyměňují palbu opakovaně, a to i přesto, že od začátku dubna platí křehké příměří. Minulý týden Kuvajt potvrdil, že byl terčem íránských raket a dronů. Podle zdrojů navíc došlo k zachycení íránské balistické rakety poblíž kuvajtské základny Alí al-Sálim, kde padající trosky lehce zranily několik členů personálu.

Jádrem současných diplomatických jednání je memorandum o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem. Tato dohoda by měla definitivně ukončit nepřátelské akce a připravit půdu pro budoucí rozhovory o dalších sporných otázkách. Trumpovy nejnovější požadavky na úpravu textu však celá vyjednávání protáhly o další týden.

Šéf Bílého domu se k situaci vyjádřil na sociální síti Truth Social s tím, že Írán si dohodu velmi přeje. Podle něj bude výsledný dokument výhodný jak pro Spojené státy, bitva tak pro jejich spojence. Prezident trvá na přísnějších formulacích ohledně íránských jaderných závazků a garancí pro otevření Hormuzského průlivu.

Zahraniční představitelé obeznámení s průběhem rozhovorů uvádějí, že Trumpem požadované změny nejsou zásadního charakteru. Jde spíše o snahu USA získat pevné ujištění v klíčových oblastech. Prezident má navíc obavy z toho, jaká finanční úleva by mohla být Íránu poskytnuta, protože odmítá jakoukoli podobnost s dohodou z Obamovy éry.

Před oznámením posledních víkendových úderů přitom američtí představitelé naznačovali, že další vojenské akce již nejsou pravděpodobné. K dosažení dohody totiž chybělo málo a spojenci v Perském zálivu si obnovení bojů nepřějí. Trump ještě před týdnem prohlašoval, že text je víceméně hotový a konec války je na spadnutí.

Páteční dvouhodinové jednání amerického prezidenta s poradci ale definitivní rozhodnutí nepřineslo. Trump na sociálních sítích tvrdil, že USA zabaví a zničí íránské zásoby vysoce obohaceného uranu, což však Teherán odmítá s tím, že o svém jaderném programu v nynější fázi nedisutuje. Rozpory panují i ohledně finančního vyrovnání, které Írán požaduje.

Představitelé Íránu dávají najevo velkou obezřetnost a předseda tamního parlamentu Mohammad Bághir Ghálíbáf prohlásil, že žádná dohoda nebude schválena, dokud nebudou zajištěna práva jeho země. Diplomaté podle něj nemají k slibům nepřítele žádnou důvěru a klíčové jsou pro ně pouze hmatatelné výsledky, za které teprve poskytnou své vlastní závazky.

Skeptický k reálnému naplnění dohody je i demokratický senátor Chris Coons. Ten sice považuje Trumpem navržené podmínky na papíře za přijatelné, ale pochybuje o tom, zda bude možné v praxi zabránit Íránu v používání min a dronů k blokování Hormuzského průlivu. K vyřešení těchto nových íránských vojenských schopností je podle něj potřeba velmi tvrdý přístup.

Kvůli íránské kontrole nad touto klíčovou námořní trasou pro světový obchod s energiemi nařídil Trump americkému námořnictvu blokádu íránských přístavů. Vojáci tak v pátek střelou do strojovny vyřadili z provozu loď plující pod gambijskou vlajkou, která mířila do Íránu a ignorovala předchozí varování. Jedná se již o páté takto znehybněné plavidlo.

Tato situace má vážné ekonomické dopady a vládní poradce Kevin Hassett uvedl, že stát i soukromé firmy využívají miliardové rezervy ropy ke zmírnění růstu cen. Reagoval tím na obavy představitelů společnosti Exxon Mobil, podle nichž zásoby klesají na nevídanou úroveň. Jen Strategická ropná rezerva USA zaznamenala během jednoho týdne pokles o více než devět milionů barelů.

Pokud se podaří dohodu potvrdit a blokáda průlivu skončí, návrat dodávek ropy do normálního stavu může trvat přibližně dva měsíce. Pokles cen bude záviset také na tom, jak rychle dokžou rafinerie obnovit provoz, který byl kvůli válce přerušen. Průměrná cena benzínu v USA sice mírně klesla na 4,34 dolaru za galon, stále je však o necelých 46 procent vyšší než na začátku konfliktu.