EU zvažuje, že zbaví nároku na ochranu ukrajinské muže v odvodovém věku

Návrh se objevil během diskusí o budoucnosti směrnice o dočasné ochraně (TPD), která Ukrajincům umožňuje žít a pracovat napříč Evropou, aniž by museli procházet národními azylovými systémy. Systém, který byl aktivován po plnohodnotné ruské invazi v roce 2022, běží po loňském schválení prodloužení do března roku 2027.

Podle interního dokumentu Rady EU, do kterého měl server Euractiv možnost nahlédnout, patří mezi projednávané varianty prodloužení dočasné ochrany se zúžením jejího rozsahu. To by mohlo zahrnovat právě vyloučení mužů v odvodovém věku nebo osob, které z Ukrajiny neodcestovaly legálním způsobem. Jakékoli takové omezení by se však vztahovalo pouze na nové žadatele o tento status.

Evropské země nyní zkoumají možnost posunout platnost tohoto nouzového režimu již do šestého roku. Evropská komise sice v loňském roce vyzvala unijní státy, aby se připravily na postupné ukončení programu a přijaly doporučení pro koordinovaný přechod k dlouhodobějším právním statusům, dosavadní pokrok je však velmi nerovnoměrný.

Některé národní vlády vyjádřily obavy ze skutečnosti, že rostoucí podíl nově příchozích tvoří právě muži v odvodovém věku. Několik zemí proto argumentuje tím, že by se pravidla měla upravit i v zájmu samotné Ukrajiny, a to jak z důvodu podpory jejího obranného úsilí proti Rusku, tak s ohledem na budoucí poválečnou obnovu. Ukrajina se potýká s narůstajícím nedostatkem lidské síly a problémy s rváči v době, kdy válka vstupuje do svého pátého roku. Kyjev již v roce 2024 snížil věkovou hranici pro mobilizaci z 27 na 25 let a zavedl opatření ke zlepšení náboru a vojenské evidence.

Budoucností tohoto rámce se budou na svém blížícím se zasedání zabývat ministři vnitra na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, kde by měli poskytnout politické vodítko pro další kroky. Jakékoli budoucí prodloužení nebo revizi pravidel by musela formálně navrhnout Evropská komise, jejíž mluvčí uvedl, že diskuse s vládami členských států v této věci stále pokračují.

K březnu roku 2026 využívalo dočasnou ochranu v EU celkem 4,33 milionu Ukrajinců. Největší počet z nich hostilo Německo (1,27 milionu), následované Polskem (961 405) a Českou republikou (379 820). Z celkového počtu uprchlíků s tímto statusem tvořily ženy 43,3 procenta, děti 30,1 procenta a dospělí muži 26,6 procenta.