Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Současná vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě se však na přijetí eura nepřipravuje a toto téma pro ni nepředstavuje prioritu. Tento přístup trvá i přesto, že většina českých firem realizuje svůj zahraniční obchod právě v eurech a státy platící touto měnou jsou největšími obchodními partnery České republiky. Na přílišnou citovou vazbu k národní měně reagoval prezident výzvou, aby lidé nepodléhali pseudoargumentům o sentimentu ke koruně. Sám ji má sice rád, ale pokud by bránila pokroku, je podle něj nutné jít s dobou.

Určitá skepse české veřejnosti vůči společné měně je podle Petra Pavla způsobena také tím, že někteří politici cíleně vytvářejí její negativní obraz a prezentují korunu jako pevnou součást národní identity. Lidé přitom mohou výhody eura snadno zaznamenat při cestování po Evropě, kde se jím platí již v jednadvaceti státech. Prezident v této souvislosti vyjádřil politování nad tím, že ministerstvo financí již neplánuje vypracovávat zprávu o připravenosti země na vstup do eurozóny, což s nadsázkou označil za další bod na svém seznamu vlastizrádných hříchů.

Významná část prezidentova vystoupení se věnovala také problematice státního dluhu. Pavel důrazně varoval před rychlým zadlužováním a odmítl argumenty, že si Česko může bezstarostně půjčovat další peníze jen proto, že je v porovnání s jinými evropskými státy celkově méně zadlužené. Poukázal na to, že takové srovnání je zkreslující, jelikož z hlediska tempa růstu dluhu patří tuzemská ekonomika k těm nejrychlejším v Evropě. Cílem země by proto mělo být udržování co nejnižší úrovně zadlužení.

Zvyšování dluhu nemusí být podle hlavy státu v zásadě špatným krokem, pokud získané finanční prostředky směřují do strategických investic. Problém nastává ve chvíli, kdy peníze končí ve spotřebě nebo v marných projektech, které hospodářství nikam neposunou a pouze ho zatíží do budoucna, což zkomplikuje situaci jakékoli další vládě. Za naprosto klíčové proto označil investice do transformace hospodářství, vzdělávání, vědy, výzkumu a digitalizace, které přinesou vyšší produktivitu, růst mezd a celkovou odolnost.

Pokročilé technologie podle prezidenta posilují strategickou pozici i nezávislost státu. Mezi oblasti, které zásadně rozvíjejí domácí ekonomiku, zařadil čisté technologie, jako jsou elektromobily či elektrické vlaky, nanotechnologie, vývoj softwaru a kybernetickou bezpečnost. Právě v oboru kyberbezpečnosti je Česká republika světovou špičkou, což potvrzuje její první místo v mezinárodním žebříčku National Cyber Security Index.

V souvislosti se strukturou českého hospodářství Pavel zmínil, že země stále doplácí na slabý domácí kapitál. Kvůli tomu každoročně odtékají stovky miliard korun ve formě dividend zahraničním vlastníkům tuzemských firem. Prezident s ironií reagoval na debaty o tom, jak tyto peníze udržet v zemi, které často otevírá současný předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Jediným způsobem, jak tyto miliardy získat okamžitě, by podle Pavla bylo je ukrást.

Zahraniční investoři přišli do České republiky v období, kdy domácí podniky nebyly dostatečně silné. Jedinou správnou cestou z této situace proto není konfrontace, ale postupné posilování vlastního českého kapitálu. Pouze takto silný domácí kapitál bude v budoucnu schopen realizovat velké investice a naopak zajišťovat návrat dividend ze zahraničí zpět do tuzemska, čímž se dosavadní váhy vyrovnají.

Na závěr svého projevu se prezident dotkl širšího fungování celé Evropy, která podle něj nutně potřebuje větší ambice a schopnost vystupovat a jednat jako jeden celek. Pokud Evropská unie nebude mít jasnou snahu stát se samostatnou a silnou sférou vlivu, budou se muset její členové smířit s tím, že bude postupně rozdrobená a podřízená jiným globálním mocenským sférám.