Írán si přeje dohodu, tvrdí Trump a mlčí o Kuvajtu. Zasedne RB OSN

Prezidentovo prohlášení vůbec nezmínilo nedávný íránský útok na Kuvajt ani odvetné údery Spojených států. Íránská strana po útoku na Kuvajt zveřejnila video zachycující odpal balistické rakety, na jejímž těle byla umístěna nálepka s vyobrazením zbitého Donalda Trumpa, který telefonicky žádá o pomoc. Tento vizuální motiv byl doplněn nápisem o uzavření Hormuzského průlivu a doprovodným textem, že akce neskončí, dokud poslední americký voják neopustí region.

Rada bezpečnosti OSN plánuje na pondělí mimořádné zasedání kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu, které inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron. Libanon byl do širšího blízkovýchodního konfliktu zatažen na začátku března, kdy hnutí Hizballáh začalo odpalovat rakety na Izrael jako odvetu za zabití íránského nejvyššího vůdce. Přestože v polovině dubna začalo platit příměří, obě bojující strany se denně obviňují z jeho porušování a klid zbraní nebyl v praxi nikdy dodržován.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil záměr postoupit hlouběji do libanonského vnitrozemí, přičemž nedělní operace označil za zásadní zvrat v tažení proti Hizballáhu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio kvůli této situaci telefonicky hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aounem i s Netanjahuem. Rubio během těchto diplomatických rozhovorů zdůraznil, že prvním krokem k uklidnění situace musí být okamžité zastavení útoků ze strany Hizballáhu.

Libanonský prezident Joseph Aoun ostře odsoudil izraelský postup a označil ho za krutou agresi, zejména poté, co izraelská armáda obsadila historický hrad Beaufort na jihu země. Izraelské vojenské operace namířené proti pozicím Hizballáhu vyhnaly z domovů již více než milion lidí a vyžádaly si tisíce obětí. Evropští lídři vyjádřili nad rozšiřováním izraelské ofenzívy vážné znepokojení.

Vzájemné vojenské údery mezi USA a Íránem jasně ukazují, jak křehké současné příměří je, přestože diplomaté obou zemí nadále oficiálně vyjednávají o jeho prodloužení. Írán stále udržuje blokádu Hormuzského průlivu, kudy dříve procházela pětina světového obchodu s ropou a zemním plynem. Spojené státy naopak prosazují vlastní námořní blokádu íránských přístavů, aby tím zvýšily tlak na Teherán a přiměly ho k ústupkům.

Hlavním bodem sporů zůstává především íránský jaderný program a zásoby vysoce obohaceného uranu. Prezident Trump po pátečním jednání se svými poradci stále nevydal konečné rozhodnutí o textu dohody, která by měla příměří prodloužit a průliv znovu otevřít. Íránská strana navíc opakovaně upozorňuje, že celá dohoda ještě nebyla definitivně dokončena.

Současná patová situace v Perském zálivu těžce doléhá na globální trhy, protože průlivem proplouvá jen minimum lodí. Kromě ropy a plynu se s vážnými výpadky potýkají také dodávky chemických hnojiv, jejichž produkce v oblasti Perského zálivu tvoří necelých 30 procent celosvětového obchodu. Tyto výpadky již vyvolávají vážné obavy z možného celosvětového nedostatku potravin a dalšího růstu cen komodit.