Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Eva Pavlová zřejmě bude dostávat náhrady. V cestě stojí už jen její manžel

Budu ji postrádat, napsal Pavel o Wagnerové. Fiala zmínil její širší pohled

Na zesnulou soudkyni a političku Elišku Wagnerovou vzpomínají i nejvyšší ústavní činitelé. Podle prezidenta Petra Pavla šlo o výraznou osobnost, která zanechala stopu v českém právním systému. Podobný pohled má i premiér Petr Fiala (ODS). 

Pavel vítá příměří v Gaze. S výzvou se obrací na obě strany konfliktu

Prezident Petr Pavel označil příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v neděli se zpožděním začalo, za významný milník k posílení stability v regionu. Dohoda mezi oběma stranami dnes vstoupila v platnost se zpožděním. Hamás podle izraelské strany nedodal včas jména prvních rukojmích, kteří mají být propuštěni. 

Důchodcům se říká, že je vláda okrádá. Není to tak, vysvětlil Pavel

Prezident Petr Pavel i letos pokračuje v cestách po krajích. V těchto dnech je i s první dámou Evou v Jihočeském kraji, kde přišla na řeč na ožehavé téma důchodů. Hlava státu dnešním seniorům vysvětlila, že schválená reforma na ně nemá žádný dopad. 

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Pavel a Fiala se setkali na novoročním obědě. Možná naposledy

Nejdůležitější představitelé českého státu se v pondělí sešli na zámku v Lánech, kde se konal tradiční novoroční oběd prezidenta s premiérem i za účasti manželek. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) se oba s hlavou státu shodli na tom, že Česko patří na Západ. 

Ještě na tom nejsme tak špatně, prohlásil Pavel v novoročním projevu

V novoročním projevu se prezident Petr Pavel zaměřil na klíčové výzvy a příležitosti, jež budou stát před námi v roce 2025. Místo rekapitulace minulého roku, jak bývá zvykem, prezident apeloval na to, co nás čeká, a na to, co dokážeme ovlivnit. 

Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma

Čechům nezapomněli k Vánocům popřát vrcholní politici. Již v pondělí pustil do světa své přání prezident Petr Pavel, který promluvil společně s manželkou Evou. Dnes se k hlavě státu připojil premiér Petr Fiala (ODS) se svým vzkazem občanům. 

Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman

S prosincovými projevy politiků se v posledních letech roztrhl pytel. Letos s nimi už uplynulou středu začal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nejvíce se však čeká na řeči prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS). V televizi se nicméně chystá promluvit i exprezident Miloš Zeman.

Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK

Páteční tragédie na vánočním trhu v německém Magdeburgu zasáhla i českého prezidenta Petra Pavla. Hlava státu v sobotu poslala kondolenci německému protějšku Franku-Walteru Steinmeierovi. Informoval o tom Pražský hrad na webu. 

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

Prohlédněte si galerii

Pavel řekl, co se řešilo na předvánočním jednání nejvyšších ústavních činitelů

Na Pražském hradě se ve čtvrtek sešli nejvyšší ústavní činitelé. Šlo o čtvrté setkání prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničí a předsedů obou parlamentních komor od inaugurace Petra Pavla. Politici řešili válku na Ukrajině, probíhající převrat v Sýrii či nástup administrativy Donalda Trumpa. 

Fiala půjde k Pavlovi v týdnu ještě jednou. Sejdou se nejvyšší ústavní činitelé

Nejvyšší ústavní činitelé se v tomto týdnu po nějakém čase opět sejdou. Pražský hrad potvrdil, že prezident Petr Pavel ve čtvrtek přivítá premiéra, šéfa diplomacie a předsedy obou komor parlamentu. 

Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden schválili poslanci. Hlava státu v minulosti naznačila, že k návrhu má své výhrady. Dnes je zopakovala. 

Důchodové reformě už stojí v cestě jen prezident. Senát ji schválil

Senát ve středu schválil vládní důchodovou reformu, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let. Příslušnou novelu zákona už v listopadu schválili poslanci. Chybí ještě podpis prezidenta Petra Pavla, který dříve avizoval, že hodlá reformu posvětit. 

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

Rusko ohrožuje svobodu. Brutální agrese nemůže zvítězit, napsal Pavel Trumpovi

Prezident republiky Petr Pavel písemně pogratuloval zvolenému prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi. V dopise, který zveřejnil Hrad, mu napsal, že 

Petr Pavel píše Trumpovi: I vy můžete přinést našim občanům mír a prosperitu

Prezident Petr Pavel ve středu konečně pogratuloval svému budoucímu americkému protějšku Donaldu Trumpovi, který počátkem měsíce zvítězil v amerických prezidentských volbách. Úřadu se ujme v lednu. Podle Pavla se může i Trump postarat o mír a prosperitu českých občanů. 

Pavel řekl, zda by Babišovi svěřil vládu. Může to ovlivnit jeho další kandidaturu

Prezident Petr Pavel je po sněmovních volbách v příštím roce připraven pověřit Andreje Babiše sestavením vlády, pokud v nich hnutí ANO zvítězí. Takový scénář může zároveň ovlivnit jeho rozhodování o případné obhajobě prezidentského úřadu ve volbách v lednu 2028.