Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování jižních předměstí Bejrútu, což představuje nejvážnější vyostření konfliktu v Libanonu od vyhlášení příměří ze 17. dubna. Netanjahu společně s ministrem obrany Israelem Kacem uvedli, že cílem leteckých úderů jsou teroristické objekty, a krok zdůvodnili opakovaným a trvalým porušováním klidu zbraní ze strany Hizballáhu.
Boje mezi Izraelem a Hizballáhem se nezastavily ani po dubnové dohodě. Izraelské útoky od té doby připravily v Libanonu o život více než 800 lidí, zatímco Hizballáh cílil na izraelské vojáky na jihu země a v posledních dnech odpaloval rakety na severní Izrael. Přestože se původně předpokládalo, že příměří zaručí Bejrútu bezpečí, Izrael zasáhl jižní předměstí hlavního města již dvakrát. Bezprostředně po Netanjahuově prohlášení začaly z oblasti odjíždět tisíce obyvatel, přičemž kvůli izraelskému bombardování na jihu země a v údolí Bikáa musel své domovy opustit už více než milion lidí.
Izraelská armáda navíc o víkendu obsadila středověký hrad Beaufort na jihu Libanonu, což je nejhlubší průnik na libanonské území od ukončení osmnáctileté okupace v roce 2000. Izraelské síly rovněž silně bombardovaly město Týros, kde srovnaly se zemí celé budovy. Netanjahu prohlásil, že jeho cílem je upevnit a rozšířit pozice v místech, která dříve ovládal Hizballáh, a označil dobytí hradu za dramatický posun v tažení. Křižácká pevnost ze 12. století, která dříve sloužila Izraelcům jako základna, nabízí strategický výhled na Libanon i severní Izrael, ačkoliv někteří experti zpochybňují její skutečný vojenský význam a vidí v tom spíše propagandistický úspěch.
Hizballáh na situaci reagoval oznámením o útocích na izraelské vojáky u hradu Beaufort. Poslanec hnutí Hasan Fadlalláh obvinil libanonskou vládu z eskalace a uvedl, že se tím potvrdilo selhání cesty přímých vyjednávání. Libanonský premiér Naváf Salám již dříve obvinil Izrael z provádění politiky totální destrukce měst a vesnic. Od březnového vypuknutí konfliktu, který začal raketovými útoky Hizballáhu v odvetě za americko-izraelské usmrcení íránského nejvyššího vůdce, zahynulo v Libanonu přes 3 300 lidí. Akce Hizballáhu od 2. března naopak stály život dva civilisty v Izraeli a více než dvacet vojáků na jihu Libanonu.
Evropští lídři postup Izraele odsoudili. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k ukončení bojů s tím, že současnou eskalaci na jihu Libanonu nic neomlouvá, a francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot kvůli situaci požádal o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. K odsouzení operace a výzvě k respektování příměří se připojili také ministři zahraničí Velké Británie a Německa.
Vztahy a rozhovory mezi vysokými představiteli Izraele a Libanonu sice začaly v dubnu ve Washingtonu, což bylo první setkání po více než třech dekádách, Hizballáh se jich však neúčastní a jejich výsledky odmítá předem uznat. Současný izraelský postup navíc komplikuje snahy o dosažení trvalé mírové dohody mezi USA a Íránem. Teherán totiž trvá na tom, že jakákoli dohoda o prodloužení příměří s Washingtonem a obnovení plavby v Hormuzském průlivu musí obsahovat také konec bojů v Libanonu. Podle pozorovatelů se proto Izrael snaží způsobit Hizballáhu co největší škody dříve, než případná dohoda jeho ofenzívu zastaví.
Související
Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
Benjamin Netanjahu , Izrael , libanon
Aktuálně se děje
před 3 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 2 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 3 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 4 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 5 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 6 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 9 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák