Satelitní záběry a videa analyzovaná týmem BBC Verify ukazují, že Írán od začátku války zasáhl 20 amerických vojenských objektů. Tyto zjištěné škody naznačují, že íránské útoky byly mnohem rozsáhlejší, než kolik oficiální místa dosud připouštěla.
Teherán se od konce února zaměřil na klíčová zařízení v osmi zemích Blízkého východu. Útoky způsobily milionové škody na nejmodernějších systémech protivzdušné obrany, radarech i tankovacích letadlech. Írán těmito údery reagoval na americko-izraelské útoky na svém vlastním území a v Libanonu, které probíhaly v uplynulých třech měsících. Pentagon uvádí, že od začátku operace s názvem Epic Fury zasáhl v Íránu přes 13 tisíc cílů.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí úspěchy své armády při zasahování amerických objektů otevřeně vyzdvihl a prohlásil, že Blízký východ již není pro základny USA bezpečným místem. Zatímco Bílý dům opakovaně tvrdil, že íránská armáda je téměř zničena, podle analytiků svědčí stav amerických základen o opaku. Íránské protiúdery byly podle nich přesnější a ničivější, než představitelé USA přiznávali. Americká strana odmítla zjištění BBC Verify komentovat s odkazem na bezpečnostní rizika.
Spojené státy se navíc pokusily analýzu satelitních snímků omezit, když požádaly významného poskytovatele Planet o časově neomezené zablokování nových záběrů Íránu a většiny Blízkého východu. Společnost to zdůvodnila snahou zabránit tomu, aby protivníci využili snímky k cílům namířeným proti personálu Aliance a civilistům. BBC Verify proto využila materiály od jiných mezinárodních dodavatelů v kombinaci se staršími daty. Zasažená zařízení se nacházejí v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kataru, Kuvajtu, Iráku, Jordánsku, Bahrajnu a Ománu, přičemž někteří odborníci odhadují celkový počet zasažených základen až na 28.
Mezi nejcennější zničenou techniku patří tři moderní systémy protiraketové obrany na základnách Al-Ruwais a Al-Sader ve Spojených arabských emirátech a na základně Muwaffaq Salti v Jordánsku. USA přitom na celém světě provozují pouze osm baterií systému THAAD, přičemž výroba jedné vyjde na přibližně miliardu dolarů. K obsluze je potřeba stovka vojáků a jedna vystřelená obranná raketa stojí přes 12 milionů dolarů. Podle bývalého velitele irských ozbrojených sil Marka Melletta jsou tyto baterie jádrem velmi složité regionální obranné sítě, kterou nelze snadno ani rychle nahradit.
Íránské zásahy těžce poškodily také americká tankovací a průzkumná letadla na základně prince Sultána v Saúdské Arábii, kde jsou na záběrech vidět zničené stroje a kouřící krátery. Podle analytiků byl mezi nimi identifikován průzkumný letoun E-3 Sentry, jehož náhrada může vyjít až na 700 milionů dolarů. Terčem se staly i kuvajtské základny Ali Al Salem a Camp Arifjan. Analýza odhalila zničené bunkry s palivem, hangáry a ubytovny pro vojáky, přičemž zpravodajská společnost Janes potvrdila také rozsáhlé škody na satelitním komunikačním zařízení v Camp Arifjan.
Celkový rozsah škod na amerických zařízeních je obtížné přesně vyčíslit. Květnový odhad Pentagonu stanovil celkové náklady na operaci Epic Fury na 29 miliard dolarů, přičemž velká část z této částky padne právě na opravu či výměnu zničeného vybavení. Podle demokratů je toto číslo navíc podhodnocené. Zpráva také ukázala, že od února bylo zničeno nebo poškozeno nejméně 42 letadel, včetně stíhaček F-15 a F-35, dále 24 bezpilotních letounů MQ-9 Reaper a jeden bitevník A-10.
Zatímco americká armáda přicházela o extrémně drahou techniku, Írán k útokům využíval levné a snadno nahraditelné drony. Experti upozorňují, že íránská taktika se v průběhu konfliktu proměnila. Na začátku sice Teherán spoléhal na masivní raketové salvy, které měly systémy protivzdušné obrany jednoduše zahltit svým počtem, během několika dní však přešel na menší a přesněji mířené údery. Tím šetřil své zásoby a soustředil palbu na vysoce hodnotné cíle, kde i zásah v těsné blízkosti způsobil velké škody. Podle analytiků doplatila americká armáda v úvodu války na jistou míru samolibosti, když nepřesunula svá letadla mimo dosah íránských dronů, ačkoliv například základna prince Sultána čelila ostřelování už dříve.
Íránský vůdce Modžtaba Chameneí pohrozil, že tamní státy už nebudou sloužit jako štíty pro americké základny a USA ztratí v regionu bezpečné zázemí pro své vojenské aktivity. Jeho slova přišla těsně předtím, než křehké příměří mezi oběma stranami dostalo další zásah. Íránské revoluční gardy oznámily, že po nových amerických útocích na jižní Írán opět zasáhly jednu z tamních základen USA. Odborníci varují, že pokud příměří definitivně selže a boje se obnoví, americké pozice v Perském zálivu budou kvůli vyčerpaným zásobám obranných raket velmi zranitelné, protože rychlé doplnění těchto systémů není možné.
Související
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
Írán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 5 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 2 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 3 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 4 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 5 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 6 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 9 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák