Írán od začátku války zasáhl víc vojenských objektů, než USA dosud přiznávaly

Satelitní záběry a videa analyzovaná týmem BBC Verify ukazují, že Írán od začátku války zasáhl 20 amerických vojenských objektů. Tyto zjištěné škody naznačují, že íránské útoky byly mnohem rozsáhlejší, než kolik oficiální místa dosud připouštěla.

Teherán se od konce února zaměřil na klíčová zařízení v osmi zemích Blízkého východu. Útoky způsobily milionové škody na nejmodernějších systémech protivzdušné obrany, radarech i tankovacích letadlech. Írán těmito údery reagoval na americko-izraelské útoky na svém vlastním území a v Libanonu, které probíhaly v uplynulých třech měsících. Pentagon uvádí, že od začátku operace s názvem Epic Fury zasáhl v Íránu přes 13 tisíc cílů.

Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí úspěchy své armády při zasahování amerických objektů otevřeně vyzdvihl a prohlásil, že Blízký východ již není pro základny USA bezpečným místem. Zatímco Bílý dům opakovaně tvrdil, že íránská armáda je téměř zničena, podle analytiků svědčí stav amerických základen o opaku. Íránské protiúdery byly podle nich přesnější a ničivější, než představitelé USA přiznávali. Americká strana odmítla zjištění BBC Verify komentovat s odkazem na bezpečnostní rizika.

Spojené státy se navíc pokusily analýzu satelitních snímků omezit, když požádaly významného poskytovatele Planet o časově neomezené zablokování nových záběrů Íránu a většiny Blízkého východu. Společnost to zdůvodnila snahou zabránit tomu, aby protivníci využili snímky k cílům namířeným proti personálu Aliance a civilistům. BBC Verify proto využila materiály od jiných mezinárodních dodavatelů v kombinaci se staršími daty. Zasažená zařízení se nacházejí v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kataru, Kuvajtu, Iráku, Jordánsku, Bahrajnu a Ománu, přičemž někteří odborníci odhadují celkový počet zasažených základen až na 28.

Mezi nejcennější zničenou techniku patří tři moderní systémy protiraketové obrany na základnách Al-Ruwais a Al-Sader ve Spojených arabských emirátech a na základně Muwaffaq Salti v Jordánsku. USA přitom na celém světě provozují pouze osm baterií systému THAAD, přičemž výroba jedné vyjde na přibližně miliardu dolarů. K obsluze je potřeba stovka vojáků a jedna vystřelená obranná raketa stojí přes 12 milionů dolarů. Podle bývalého velitele irských ozbrojených sil Marka Melletta jsou tyto baterie jádrem velmi složité regionální obranné sítě, kterou nelze snadno ani rychle nahradit.

Íránské zásahy těžce poškodily také americká tankovací a průzkumná letadla na základně prince Sultána v Saúdské Arábii, kde jsou na záběrech vidět zničené stroje a kouřící krátery. Podle analytiků byl mezi nimi identifikován průzkumný letoun E-3 Sentry, jehož náhrada může vyjít až na 700 milionů dolarů. Terčem se staly i kuvajtské základny Ali Al Salem a Camp Arifjan. Analýza odhalila zničené bunkry s palivem, hangáry a ubytovny pro vojáky, přičemž zpravodajská společnost Janes potvrdila také rozsáhlé škody na satelitním komunikačním zařízení v Camp Arifjan.

Celkový rozsah škod na amerických zařízeních je obtížné přesně vyčíslit. Květnový odhad Pentagonu stanovil celkové náklady na operaci Epic Fury na 29 miliard dolarů, přičemž velká část z této částky padne právě na opravu či výměnu zničeného vybavení. Podle demokratů je toto číslo navíc podhodnocené. Zpráva také ukázala, že od února bylo zničeno nebo poškozeno nejméně 42 letadel, včetně stíhaček F-15 a F-35, dále 24 bezpilotních letounů MQ-9 Reaper a jeden bitevník A-10.

Zatímco americká armáda přicházela o extrémně drahou techniku, Írán k útokům využíval levné a snadno nahraditelné drony. Experti upozorňují, že íránská taktika se v průběhu konfliktu proměnila. Na začátku sice Teherán spoléhal na masivní raketové salvy, které měly systémy protivzdušné obrany jednoduše zahltit svým počtem, během několika dní však přešel na menší a přesněji mířené údery. Tím šetřil své zásoby a soustředil palbu na vysoce hodnotné cíle, kde i zásah v těsné blízkosti způsobil velké škody. Podle analytiků doplatila americká armáda v úvodu války na jistou míru samolibosti, když nepřesunula svá letadla mimo dosah íránských dronů, ačkoliv například základna prince Sultána čelila ostřelování už dříve.

Íránský vůdce Modžtaba Chameneí pohrozil, že tamní státy už nebudou sloužit jako štíty pro americké základny a USA ztratí v regionu bezpečné zázemí pro své vojenské aktivity. Jeho slova přišla těsně předtím, než křehké příměří mezi oběma stranami dostalo další zásah. Íránské revoluční gardy oznámily, že po nových amerických útocích na jižní Írán opět zasáhly jednu z tamních základen USA. Odborníci varují, že pokud příměří definitivně selže a boje se obnoví, americké pozice v Perském zálivu budou kvůli vyčerpaným zásobám obranných raket velmi zranitelné, protože rychlé doplnění těchto systémů není možné.

Související

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

včera

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk

Z britských vládních kruhů stále silněji zaznívají hlasy, podle kterých britský premiér Keir Starmer již v pondělí oznámí plán na své odstoupení z funkce. Ačkoli předseda vlády ještě donedávna vytrvale prohlašoval, že z úřadu neodejde a je připraven čelit jakékoli vnitrostranické výzvě, atmosféra v Downing Street se během posledních osmačtyřiceti hodin zásadně proměnila. Několik vysoce postavených zdrojů z nitra vládního kabinetu se nyní shoduje na tom, že ministerský předseda představí časový harmonogram své rezignace ve velmi brzké době.

včera

včera

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

včera

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy