Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa

Do intenzivního výzkumu zaměřeného proti specifickému kmeni viru s názvem Bundibugyo se kromě IAVI zapojila také Oxfordská univerzita a farmaceutický gigant Moderna. Finanční podporu pro všechny tři výzkumné skupiny zajišťuje Koalice pro inovace v epidemické připravenosti (CEPI). Její vedení v této souvislosti zdůraznilo, že v boji s takto agresivním onemocněním hraje roli každá vteřina a je nutné postupovat s maximálním urychlením.

Aktuální statistické údaje ukazují, že v Demokratické republice Kongo je již evidováno více než 1 000 podezřelých případů nákazy. Nemoc se navíc poprvé začala šířit i za hranice země, přičemž v sousední Ugandě úřady potvrdily prvních devět pacientů. Odborníci vyjadřují velké znepokojení nad tím, že ohnisko bylo detekováno v oblasti zasažené válečným konfliktem, kde jsou možnosti zdravotní péče velmi omezené.

Panují vážné obavy, že by současná situace mohla dosáhnout rozměrů dosud největší epidemie eboly, která v letech 2014 až 2016 zpustošila západní Afriku. Tehdy se nakazilo bezmála 29 000 lidí a více než 11 000 nemocných nákaze podlehlo. Šéf organizace IAVI Mark Feinberg potvrdil, že nynější situace vykazuje všechny znaky toho, že by mohla být stejně závažná, ne-li ještě ničivější, což staví vývoj vakcíny do pozice nejvyšší priority.

Lékařská charitativní organizace Lékaři bez hranic (MSF) označila stávající stav za hluboce znepokojivý. Podle jejích zástupců se ještě nikdy v minulosti nepodařilo zaznamenat tak obrovské množství nakažených v tak krátkém časovém úseku od začátku epidemie. Problém spočívá v tom, že vakcíny se musí vyvíjet pro každý jednotlivý kmen eboly zvlášť, přičemž z celkových šesti známých druhů způsobují epidemie pouze tři.

Pro nejběžnější kmen Zaire již schválené očkování sice existuje, ale současnou vlnu má na svědomí právě kmen Bundibugyo. Ten se v historii objevil teprve dvakrát a medicína proti němu zatím nemá žádnou licencovanou očkovací látku. Vědci z IAVI se proto pokoušejí upravit stávající vakcínu proti kmenu Zaire tak, aby fungovala i na nový kmen, což úspěšně otestovali na opicích, u nichž látka zajistila téměř stoprocentní ochranu.

Představitelé IAVI jsou na základě dosavadních výsledků optimističtí, avšak standardní příprava vakcíny pro klinické testování na lidech by za normálních okolností trvala sedm až devět měsíců. Výzkumníci se proto snaží veškeré procesy co nejvíce urychlit. Paralelně s tím společnost Moderna oznámila, že k vývoji využívá svou pokročilou technologii mRNA, která se osvědčila při bleskovém vývoji vakcín během nedávné pandemie koronaviru.

Vedení Moderny deklarovalo, že bude postupovat s nejvyšší naléhavostí a vědeckou precizností, aby pomohlo dostat potenciální vakcínu k nejvíce ohroženým komunitám. Pozadu nezůstává ani Oxfordská univerzita, která staví na své vlastní ověřené vakcinační platformě z doby covidu. Britští vědci odhadují, že jejich verze očkovací látky by mohla být připravena pro první klinické testy již během následujících dvou až tří měsíců.

Všechny tři vyvíjené vakcíny mají společný cíl, kterým je naučit lidský imunitní systém rozpoznat specifickou strukturu na povrchu viru, známou jako glykoprotein Bundibugyo. Každý z týmů však k dosažení tohoto výsledku využívá odlišný technologický postup. Zatímco IAVI sází na živý, ale zcela neškodný modifikovaný virus, Moderna a Oxford vpravují do těla kousek genetického kódu, podle kterého si organismus tento glykoprotein sám vytvoří a následně proti němu spustí obrannou reakci.

Rozdíly v technologiích mohou mít vliv na celkovou úroveň ochrany i na počet potřebných dávek, což budou muset definitivně potvrdit až nadcházející klinické studie. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil naději, že úspěšný vývoj vakcíny pomůže dostat současnou epidemii pod kontrolu. Nová látka by navíc měla výrazně posílit globální připravenost lidstva na jakékoliv budoucí hrozby tohoto typu.