Írán zastavuje mírová jednání s USA

Teherán se rozhodl přerušit diplomatická jednání se Spojenými státy americkými na protest proti nejnovějším vojenským krokům Izraele na území Libanonu. Podle íránských státních médií představují tyto útoky přímé porušení dříve dohodnutého příměří. Oficiální činitelé potvrdili, že toto rozhodnutí zásadním způsobem narušilo dosavadní diplomatické úsilí a oddálilo naději na brzké diplomatické urovnání napjaté situace v regionu Blízkého východu.

K přerušení rozhovorů došlo bezprostředně poté, co americký prezident Donald Trump poslal zpět k přepracování návrh dohody o prodloužení klidu zbraní. Washington v něm nově požadoval zavedení mnohem přísnějších formulací, které se týkaly jaderných závazků Teheránu. Součástí amerických podmínek byl také pevný slib ze strany Íránu ohledně definitivního znovuotevření strategicky klíčového Hormuzského průlivu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vydal armádě rozkaz k masivnímu leteckému úderu na bejrútskou čtvrť Dahíja, která se nachází na jižním předměstí libanonské metropole. Tato oblast je dlouhodobě známá jako hlavní bašta militantního hnutí Hizballáh, které má silnou finanční i vojenskou podporu právě z Íránu. Netanjahu v této souvislosti otevřeně deklaroval, že Izrael hodlá svou ofenzivu v Libanonu v následujícím období ještě více prohloubit.

Nejnovější útoky na Bejrút jsou součástí rozšiřující se vlny izraelských vojenských operací, které zasáhly rozsáhlé oblasti jižního Libanonu. Podle informací z izraelských zdrojů byly veškeré plány na tyto útoky předem detailně koordinovány se Spojenými státy. Vojenský tlak se vystupňoval poté, co izraelské pozemní síly po několika dnech mimořádně tvrdých bojů dobyly historický křižácký hrad, který leží přibližně patnáct kilometrů od izraelských hranic.

Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf ještě před samotným oficiálním přerušením rozhovorů ostře zkritizoval dosavadní přístup Washingtonu. Prohlásil, že probíhající námořní blokáda íránských přístavů ze strany americké armády a pokračující izraelské operace v Libanonu jsou jasným důkazem porušování dohod. Spojené státy podle jeho slov svými činy jednoznačně demonstrují, že podmínky příměří nehodlají reálně dodržovat.

Napětí v regionu eskalovalo také kvůli přímým víkendovým střetům mezi americkými a íránskými ozbrojenými složkami. Regionální velitelství armády USA oznámilo, že provedlo sérii úderů na íránskou vojenskou infrastrukturu, které označilo za nezbytná sebeobranná opatření. Íránské revoluční gardy naopak kontrovaly prohlášením, že úspěšně zasáhly americkou leteckou základnu, z níž měl být původně veden útok na tamní telekomunikační věž.

Zpráva o náhlém kolapsu diplomatických jednání vyvolala okamžitou a velmi prudkou reakci na světových komoditních trzích, kde opět začaly výrazně růst ceny ropy. Globální ropný benchmark Brent posílil o 6 procent a jeho cena se vyšplhala na 97,02 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate s termínem dodání v červenci zaznamenala ještě výraznější nárůst, když stoupla o 7,5 procenta na hodnotu 93,93 dolaru za barel.

Tento prudký cenový skok přišel po relativně klidném období, kdy optimismus ohledně možné dohody mezi USA a Íránem naopak tlačil ceny dolů. Během května totiž ropa Brent zaznamenala pokles o téměř dvacet procent, což představovalo nejvýraznější měsíční propad od začátku pandemických uzávěr v roce 2020. Analytici z Deutsche Bank potvrdili, že trh do cen původně promítal očekávání úspěšného konce mírových rozhovorů.

Současná cena ropy se sice stále drží pod hranicí 114 dolarů za barel, na které se usadila na začátku letošního dubna, nicméně je zhruba o čtvrtinu vyšší než před propuknutím přímých útoků. Finanční stratégové z investiční banky Saxo upozornili, že jakákoliv hodnota pod hranicí sta dolarů za barel v sobě stále nese mírný optimismus ohledně konečného výsledku. Přerušení rozhovorů však reálné šance na rychlé uklidnění situace na Blízkém východě pro nejbližší dny minimalizovalo.

Související

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy