Írán zastavuje mírová jednání s USA

K přerušení rozhovorů došlo bezprostředně poté, co americký prezident Donald Trump poslal zpět k přepracování návrh dohody o prodloužení klidu zbraní. Washington v něm nově požadoval zavedení mnohem přísnějších formulací, které se týkaly jaderných závazků Teheránu. Součástí amerických podmínek byl také pevný slib ze strany Íránu ohledně definitivního znovuotevření strategicky klíčového Hormuzského průlivu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vydal armádě rozkaz k masivnímu leteckému úderu na bejrútskou čtvrť Dahíja, která se nachází na jižním předměstí libanonské metropole. Tato oblast je dlouhodobě známá jako hlavní bašta militantního hnutí Hizballáh, které má silnou finanční i vojenskou podporu právě z Íránu. Netanjahu v této souvislosti otevřeně deklaroval, že Izrael hodlá svou ofenzivu v Libanonu v následujícím období ještě více prohloubit.

Nejnovější útoky na Bejrút jsou součástí rozšiřující se vlny izraelských vojenských operací, které zasáhly rozsáhlé oblasti jižního Libanonu. Podle informací z izraelských zdrojů byly veškeré plány na tyto útoky předem detailně koordinovány se Spojenými státy. Vojenský tlak se vystupňoval poté, co izraelské pozemní síly po několika dnech mimořádně tvrdých bojů dobyly historický křižácký hrad, který leží přibližně patnáct kilometrů od izraelských hranic.

Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf ještě před samotným oficiálním přerušením rozhovorů ostře zkritizoval dosavadní přístup Washingtonu. Prohlásil, že probíhající námořní blokáda íránských přístavů ze strany americké armády a pokračující izraelské operace v Libanonu jsou jasným důkazem porušování dohod. Spojené státy podle jeho slov svými činy jednoznačně demonstrují, že podmínky příměří nehodlají reálně dodržovat.

Napětí v regionu eskalovalo také kvůli přímým víkendovým střetům mezi americkými a íránskými ozbrojenými složkami. Regionální velitelství armády USA oznámilo, že provedlo sérii úderů na íránskou vojenskou infrastrukturu, které označilo za nezbytná sebeobranná opatření. Íránské revoluční gardy naopak kontrovaly prohlášením, že úspěšně zasáhly americkou leteckou základnu, z níž měl být původně veden útok na tamní telekomunikační věž.

Zpráva o náhlém kolapsu diplomatických jednání vyvolala okamžitou a velmi prudkou reakci na světových komoditních trzích, kde opět začaly výrazně růst ceny ropy. Globální ropný benchmark Brent posílil o 6 procent a jeho cena se vyšplhala na 97,02 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate s termínem dodání v červenci zaznamenala ještě výraznější nárůst, když stoupla o 7,5 procenta na hodnotu 93,93 dolaru za barel.

Tento prudký cenový skok přišel po relativně klidném období, kdy optimismus ohledně možné dohody mezi USA a Íránem naopak tlačil ceny dolů. Během května totiž ropa Brent zaznamenala pokles o téměř dvacet procent, což představovalo nejvýraznější měsíční propad od začátku pandemických uzávěr v roce 2020. Analytici z Deutsche Bank potvrdili, že trh do cen původně promítal očekávání úspěšného konce mírových rozhovorů.

Současná cena ropy se sice stále drží pod hranicí 114 dolarů za barel, na které se usadila na začátku letošního dubna, nicméně je zhruba o čtvrtinu vyšší než před propuknutím přímých útoků. Finanční stratégové z investiční banky Saxo upozornili, že jakákoliv hodnota pod hranicí sta dolarů za barel v sobě stále nese mírný optimismus ohledně konečného výsledku. Přerušení rozhovorů však reálné šance na rychlé uklidnění situace na Blízkém východě pro nejbližší dny minimalizovalo.