Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Cesta Kallasové do Pákistánu se uskutečnila jen několik dní poté, co Washington dosáhl s Teheránem křehké dohody o zastavení bojů a uvolnění Hormuzského průlivu. Tato strategická námořní cesta byla předtím zhruba tři měsíce fakticky zablokovaná kvůli hrozbám íránských útoků na obchodní plavidla.

Evropské státy i Velká Británie se po celou dobu důsledně vyhýbaly jakémukoli přímému vojenskému zapojení do tohoto konfliktu. Jejich odmítavý postoj k využití amerických základen na evropském kontinentu pro bojové operace navíc vyvolal značné transatlantické napětí a setkal se s nevolí amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kallasová nicméně připomněla, že Evropská unie již v minulosti sehrála zásadní úlohu při vyjednávání tehdejší jaderné dohody s Íránem, známé pod zkratkou JCPOA. Právě na tuto expertízu by unie mohla nyní navázat a pomoci upevnit současné příměří. Současné diplomatické úsilí, které probíhá i za přispění Pákistánu, se zaměřuje na prodloužení klidu zbraní a plné obnovení provozu v průlivu.

Šéfka unijní diplomacie však zdůraznila, že na jakoukoli prozatímní dohodu musí navázat hlubší rozhovory, jež se dotknou nejen jaderné otázky, ale také raketového programu a íránských zástupných sil v regionu.

Íránská jaderná výzkumná zařízení sice utrpěla škody při předchozích amerických a izraelských úderech, země však stále disponuje zásobami obohaceného uranu, který lze zneužít k výrobě zbraní. V minulosti na íránský jaderný program dohlížela Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni.

Vzhledem k nynější nespokojenosti Donalda Trumpa s postojem Evropy k íránské válce zůstává nejasné, zda a jakou roli Spojené státy evropským představitelům v poválečných rozhovorech vůbec umožní. Oficiální zpráva z kanceláře pákistánského ministra zahraničí Muhammada Isháqa Dára se navíc o žádné budoucí roli Evropy při těchto jednáních nezmínila.