Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Prezident však v rozhovoru prohlásil, že se hodlá bránit právní cestou, a obvinil současného premiéra ze snahy o ovládnutí státních institucí. Sulyok tvrdí, že Magyar zneužívá svou parlamentní ústavní většinu mnohem výrazněji než v minulosti Orbán a že jeho strana Tisza chce za pouhých šestnáct týdnů dosáhnout větší koncentrace moci než předchozí vládní strana Fidesz za šestnáct let. Podle prezidenta je jeho povinností v úřadu setrvat, aby ochránil demokratické normy a dělbu moci mezi parlamentem a hlavou státu.

Pro zástupce vládní strany Tisza jsou tato vyjádření čistým politickým klamáním, neboť hlava státu podle nich v minulosti nikdy nevystoupila na obranu systému brzd a protivah, když jej dřívější vládní garnitura likvidovala.

Vládní většina, která vzešla z padesátitříprocentního zisku hlasů v lidovém hlasování, nyní zvažuje různé kroky k odvolání Sulyoka i předsedů ústavního a nejvyššího soudu. Holdingy z Orbánovy éry totiž nepovažuje za nezávislé.

Sulyok se proti těmto snahám brání s využitím svých omezených prezidentských pravomocí. Podal podnět k maďarskému ústavnímu soudu, aby předběžně přezkoumal legálnost jakékoli účelové legislativy zaměřené na jeho osobu, avšak sedm ústavních soudců se z řízení kvůli podjatosti a přímé zainteresovanosti stáhlo, takže soud nemůže ve věci jednat. Prezident se rovněž obrátil na Benátskou komisi, která je poradním orgánem Rady Evropy pro ústavní právo, s žádostí o posouzení vzniklé ústavní krize.

Snaha maďarského kabinetu o rychlé odstranění pozůstatků předchozího režimu je motivována situací v Polsku, kde tamní prezident Karol Nawrocki, spojený s dřívější nacionálně-konzervativní vládou, pomocí práva veta blokuje klíčové reformy premiéra Donalda Tuska.

Maďarská hlava státu sice disponuje podstatně menšími pravomocemi než polský prezident, přesto v tomto týdnu podepsala ústavní dodatek, který zpětně omezuje výkon funkce premiéra na maximálně osm let, což Orbánovi fakticky znemožňuje budoucí návrat k moci.

Sulyok tento krok sice kritizoval jako omezení demokratické volby, avšak z procesních důvodů jej k ústavnímu soudu neposlal. Podle průzkumů veřejného mínění z konce května si přitom odchod nepopulárního prezidenta přeje zhruba šedesát čtyři procent Maďarů.